Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Technické provedení gravitačních shozů - konstrukční řešení šachet z požárního hlediska a shozy stavebních odpadů

2.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.12.6 Technické provedení gravitačních shozů – konstrukční řešení šachet z požárního hlediska a shozy stavebních odpadů

Ing. Bohumír Číhal

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Konstrukční řešení šachet z požárního hlediska

Šachty z obecného hlediska a průchody potrubí stavebními konstrukcemi představují značné požární riziko a ve vztahu k charakteru objektu je třeba jejich konstrukčnímu řešení věnovat patřičnou pozornost.

Šachty pro shozy prádla a odpadků, u nichž v patě šachty bývá napojena shromažďovací místnost a v běžných podlažích příp. technická místnost pro přístup ke shozu, patří ke skupině šachet bez vnitřních instalací. Rizika vertikálního šíření požáru šachtami se úměrně zvyšují chybným požárním řešením, mezi rozhodující faktory zejména patří

  • nedostatečná požární odolnost revizních a vhozových dvířek a opláštění šachty,

  • chybně řešené požární ucpávky,

  • usazované nečistoty – zejména prach a mastnota,

  • nepřístupnost soukromých prostor šachet pro možnost požární sanace.

Z hlediska vertikálního šíření požáru jsou nejvíce rizikové bytové šachty, kde vzniká ohnisko požáru téměř vždy mimo šachtu (nejčastěji v kuchyni). Šachta se tak většinou stává pro požár pouze cestou („požárním mostem”) a riziko rozšíření požáru do navazujících prostor je přímo úměrné (ne)kvalitě požárního řešení šachty. Pozornost je třeba věnovat též navazujícím technickým prostorám a zařízením (vč. vyústění střešním pláštěm).

Represivní zásah při požáru šachet bývá pro hasiče velmi zrádný. Požárem může být napadeno nebo přímo ohroženo více požárních úseků napojených na šachtu a hasiči nemusí znát přesnou polohu ohniska požáru (např. jsou přivoláni k požáru bytu, z něhož vychází kouř a příčina může být v jiném bytě). Šachty jsou při zásahu prolévány hasivem (ze střechy nebo z interiéru) a hašen může být dlouhou dobu následek, nikoliv příčina požáru. Vznikají sekundární škody promáčením.

Základní pilíře požární bezpečnosti staveb jsou pasivní a aktivní požární ochrana. Pasivní ochrana je základní schopnost budovy jako celku vzdorovat požáru díky dispozičnímu a konstrukčnímu řešení. Z hlediska omezení vertikálního a horizontálního šíření požáru v budovách je hlavním principem pasivní požární ochrany členění interiéru do požárních úseků, které jsou ohraničeny požárně dělícími konstrukcemi a výplněmi otvorů v těchto konstrukcích řešenými jako požární uzávěry. Aktivní požární ochrana doplňuje ochranu pasivní o systém požárně-bezpečnostních zařízení, který samočinně nebo řízeně reaguje a likviduje, případně snižuje účinek vznikajícího požáru v jeho počáteční fázi. V rámci shozových šachet je ve většině případů využíván pouze pasivní způsob ochrany.

Varianty prostupu stropem

Z požárního hlediska mohou nastat prakticky dva případy prostupu shozu stropními konstrukcemi: průběžná šachta nebo šachta horizontálně členěná.

Obr. č. 17: Varianty konstrukčního řešení šachet

Legenda k obrázku: PÚ = požární úsek

Šachta, shoz a sběrná místnost pro vyústění shozu, pokud procházejí více požárními úseky, tvoří samostatný požární úsek (zpravidla min. III. SPB) a musí být k tomu při stavebním řešení přihlíženo. Požární uzávěry se navrhují typu EW (omezující šíření tepla), do chráněné únikové cesty EI (bránící šíření tepla) a těsné proti průniku kouře.

Poznámka:

Stupeň požární bezpečnosti (SPB) vyjadřuje míru požárního rizika v požárním úseku a schopnost jeho nosných a požárně dělících konstrukcí čelit účinku požáru. Značí se římskými číslicemi od ”I” (nízké požární riziko, nebo bez rizika) až ”VII” (vysoké požární riziko). O výši SPB rozhoduje požární výpočtové zatížení, konstrukční systém objektu (nehořlavý, smíšený, hořlavý) a jeho požární výška.

Požadavky na stavební výrobky a stavební konstrukce, popř. na požárně bezpečnostní zařízení ve vztahu k ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty (2009), ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty (2010) a k navazujícím normám, podle nichž je navrhována požární bezpečnost stavebních a technologických objektů v ČR upřesňuje ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení (2016).

Stěny shozových šachet

Konstrukčně jsou šachtové stěny s požární odolností nejčastěji řešeny jako vyzdívané z příčkových tvárnic (plné, dutinové), nebo montované s využitím požárně deskových obkladů, kotvených do kovových roštů. Základní požadavky na šachtové stěny z požárního hlediska jsou

  • požadovaná požární odolnost (30, 45, 60, 90 minut – výjimečně vyšší) z obou stran,

  • druh konstrukce DP1 případně DP2 (I. a II. SPB),

  • revizní dvířka a vhozy s požadovanou odolností (15, 30 nebo 45 minut) – požární uzávěr,

  • požární utěsnění konstrukčních spár (tj. styku šachtové stěny s navazující požárně dělící konstrukcí),

  • mechanická odolnost a stabilita.

Šachty mají často rozdílné dispoziční, konstrukční a technické řešení a stanovení požárního výpočtového zatížení by bylo pro běžné případy nepatřičně obtížné. Proto se výpočet požárního zatížení běžně neprovádí a nejnižší SPB se určuje přímo s ohledem na druh přepravované látky a typ rozvodu v šachtě. Např. pro hořlavé látky (vč. kabelových rozvodů) o celkovém světlém průřezu všech potrubí do 1 000 mm2, při požární výšce do 22,5 m – II. SPB, nad 22,5 m do 45 m – III. SPB, nad 45 m – IV. SPB. Obdobně roste SPB s velikostí světlého průřezu.

Pro nosné a požárně dělící konstrukce se rozlišují druhy konstrukčních částí DP1 (zcela nehořlavé konstrukce nebo vrstevnaté prvky kostrového typu s nehořlavými prvky), DP2 (nejčastěji prvky s hořlavou nosnou kostrou a nehořlavým opláštěním, které je schopné kostru a vnitřní výplň chránit po celou dobu požární odolnosti před splanutím) a DP3 (nevyhovuje požadavkům pro DP1 a DP2), a to v závislosti na požadavcích stanovených ve výše uvedené ČSN 73 0810.

Vyzdívané šachtové stěny se nejčastěji provádějí z keramických dutinových příčkovek nebo z příčkovek na bázi lehčeného betonu. Příčkovky i při své relativně malé tloušťce dosahují skutečné požární odolnosti běžně podstatně vyšší, než je požadováno. Keramické dutinové systémy typu THERM vyžadují pro deklaraci požární odolnosti oboustrannou omítku. U pórobetonového zdiva deklaruje výrobce požární odolnost bez povrchové úpravy.

Montované systémy využívají požárních deskových obkladů, kotvených do pomocného kovového roštu nebo přímo do navazující požárně dělící konstrukce přes okrajový kotevní profil (samonosné stěny). Různá požární odolnost je docílena kvalitou a počtem jednotlivých desek. Běžně jsou nabízeny systémy s požární odolností od EI 30 DP1 do EI 90 DP1 (příp. i EI 120 DP1).

Obr. č. 18: Vrstevnaté konstrukce druhu DP1, DP2 a DP3

Legenda k obrázku: A1-F = třídy reakce na oheň dílčích výrobků

Požární uzávěry

V šachtových stěnách řešených jako požárně dělící konstrukce musí být všechny otevíravé části řešeny jako požární uzávěry s požadovanou požární odolností (požadovaná požární odolnost a druh konstrukce viz ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804).

K dispozici jsou běžně uzávěry s požární odolností 15 až 90 minut, v případě uzávěru typu EI (bránící šíření tepla) až 120 minut. Jejich křídla bývají masivnější, nejčastěji včetně integrované požární desky nebo izolace. Naproti tomu uzávěry typu EW (omezující šíření tepla), limitované méně přísným kritériem tepelného toku procházejícím křídlem jsou subtilnější a často postačí jen určitá tloušťka plechu s vnitřní intumescentní povrchovou úpravou směrem do šachty.

Potenciálně slabé místo z hlediska celistvosti a izolační schopnosti představuje spára mezi křídlem a rámem požárního uzávěru resp. utěsnění vhozu. Po obvodě křídla proto bývá integrována intumescentní páska, která v případě tepelné expozice vypění a spáru utěsní a tepelně izoluje.

Obr. č. 19: Požární uzávěr pro zděné šachtové stěny typu EI 40 DPI-S

Protipožární zařízení

Do shozu je možno nainstalovat hasicí zařízení (springler), které je nezávislé na přívodu elektrické energie a reaguje na zvýšenou teplotu okolí. Dalším protipožárním zařízením je elektromagnetické klapka, která při vzniku požáru uzavírá vlastni shoz a zabraňuje vzniku tzv. komínového efektu. Systémy hlášeni a hašení požáru se mohou různé kombinovat a doplňovat i se systémy EPS, použitými v dané budově.

Shozy stavebních odpadů

Při bourání, výstavbě či rekonstrukcích domů vzniká zbytkový materiál, ve stavebnictví označovaný výrazem suť, který již nelze nijak využít a odváží se na skládku jako tzv. netříděný odpad. K odstraňování tohoto odpadu z horních pater domů či zvýšených prostor se s výhodou využívají shozy na suť.

Svislé části shozu jsou sestaveny ze základních dílů, zhotovených z otěruvzdorné umělé hmoty nebo z gumy. Díly jsou lehké, snadno přepravitelné a montáž je nenáročná. Na vnitřní straně mají zpravidla svislá žebra, takže přepravovaná suť se vlastního tubusu nedotýká, tím je snížen otěr stěny a prodloužena životnost použitých dílů. Těleso shozu obsahuje jeden nebo více plnících trychtýřů.

Plastové shozy

Základní díl měří 110 × 47 – 55 cm a váží 8,5 až 11,5 kg. Při sestavě dílů lze počítat s délkou jednoho dílu 100 cm. Díly jsou vybaveny „zacvakávacím” systémem. Při skladování a dopravě lze základní prvky vrstvit na sebe. Shozy na suť lze namontovat až do výšky 40 m.

Obr. č. 20: Základní díl, plnící trychtýř a montážní vrátek

Pro zvedání sestavy dílů shozu se používá montážní vrátek. Jednoduchost montování shozu spočívá ve zvláštních držácích, které rám skluzu fixují k objektu. Pro bezpečné upevnění tělesa shozu slouží parapetní svorka, rám k upevnění na střechu resp. upevňovací rám na lešení.

Obr. č. 21: Držáky tělesa shozu

Obr. č. 22: Příklady upevnění shozu k parapetu a k lešení

Při násypu odpadu vzniká poměrně velké množství prachu, které zatěžuje okolí stavby. Pro zabránění tomuto nepříjemnému jevu se používají doplňkové díly – protiprašné manžety či jiné kryty.

Obr. č. 23: Protiprachová opatření

Gumové shozy

Shozy suti vyrobené z gumy jsou primárně určeny pro využití ve městě z důvodů dobré absorpční kapacity zvuku a redukci prašnosti. Jsou použitelné až do -60 °C a odolné proti nárazu. Vyrábějí se z recyklovaného materiálu a jsou 100% recyklovatelné. Díly jsou vybaveny „zacvakávacím” systémem. Při skladování a dopravě lze základní prvky vrstvit na sebe. Rozměry jsou obdobné dílům plastovým, hmotnost je větší (cca 15 kg). Součástí shozu je řada doplňků.

Obr. č. 24: Prvky gumového shozu

Montáž

Výrobce systému současně přikládá bezpečnostní požadavky při manipulaci a základní pravidla pro sestavení systému. Sloupec shozů musí viset volně, nesmějí na něm být ohyby. Upevněn smí být pouze nahoře, zpravidla dílem násypky. Nesprávné je začínat sloupec shozu boční násypkou, nezajištěným, uvolněným nebo nepřipevněným dílem. Řetězy shozů musí vždy směřovat směrem dolů. V místě boční násypky nelze vychylovat shoz ke stěně, narušila by se tím poloha jednotlivých dílů. Sloupec shozů musí viset svisle a ohyby je třeba řešit optimálním zakřivením.

Obr. č. 25: Vedení a ukotvení shozu

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: