Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Rekodifikace stavebního práva

28.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.15 Rekodifikace stavebního práva

Mgr. Martina Pavelková

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo na konci ledna tohoto roku do mezirezortního připomínkového řízení věcný záměr rekodifikace stavebního zákona zpracovaný Hospodářskou komorou ČR. Aktuálně běží lhůta pro uplatňování připomínek k tomuto záměru. Jedná se o věcný záměr zcela nového stavebního zákona, který navrhuje zásadní změny v oblasti stavebního procesního i hmotného práva a zejména reformu stávajícího systému správních orgánů spočívající ve zrušení přenesené působnosti. Níže uvádíme zásadní oblasti, které má věcný záměr za cíl revidovat a upravit odlišně oproti stávajícímu stavu.

1) Institucionální změny

Věcný záměr navrhuje zrušit v oblasti stavebního práva současný spojený model výkonu veřejné správy, v rámci kterého byla působnost v některých oblastech výkonu veřejné moci (stavební právo, ochrana životního prostředí, památková péče apod.) přenesena na územní samosprávné celky, které ve stávajícím systému na svých úřadech zajišťují výkon příslušných agend. Co se struktury stavebních úřadů týče, ty v současné době nefungují pouze jako obecné stavební úřady u územních samosprávných celků, ale také jako speciální stavební úřady, jiné stavební úřady či vojenské stavební úřady. Právě tato roztříštěnost a současně také tvrzená nedostatečná odborná úroveň výkonu agend, neefektivní metodické vedení a riziko tzv. systémové podjatosti vede předkladatele věcného záměru, resp. k jeho tvůrce, k návrhu vytvoření zcela nové soustavy stavebních úřadů. V čele této soustavy by stál Nejvyšší stavební úřad. Dále pak mají navrhovanou soustavu tvořit krajské stavební úřady se sídlem v jednotlivých krajích a územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností (na základní úrovni). Soustava by tedy byla dvoustupňová, nicméně systém dvojinstančnosti správního řízení by měl dle věcného záměru zůstat zachován. Speciální, jiné a obecné stavební úřady budou v této soustavě zahrnuty, stejně jako by měly být integrovány všechny správní orgány, příp. jejich části, dotčené v řízeních a postupech dle stavebního zákona. Kontinuita výkonu agendy a tedy i přechod stávajících úředníků má být zajištěn tzv. delimitací, v obdobné podobě jako u rušeného systému okresních úřadů v letech 2001 – 2003.

2) Elektronizace stavební agendy

Dalším z obecných cílů věcného záměru je elektronizace stavební agendy a vytvoření uceleného informačního systému v oblasti stavebních agend. V rámci tohoto nového systému by mělo dojít k elektronizaci správních řízení a ke vzniku národního geoportálu územního plánování. V důsledku elektronizace stavebního řízení budou žadatelé činit podání pouze elektronicky prostřednictvím interaktivních formulářů. Elektronicky budou žádat také o stanoviska vlastníků veřejné infrastruktury. V informačním systému budou své úkony činit elektronicky také účastníci řízení, včetně nahlížení do spisu a seznamování s podklady rozhodnutí. Věcný záměr neřeší, jakou konkrétní podobu by měl informační systém mít, a zda bude vedle něj existovat rovněž vedení spisu v listinné podobě. Způsob zřizování přístupu do systému zůstává rovněž otázkou.

3) Změny na úseku územního plánování

V  návrhu institucionálních změn je s přechodem do soustavy nových, samostatně stojících stavebních úřadů počítáno také u úřadů územního plánování. Princip územního plánování, a sice že se jedná o dokumentaci pořizovanou obcí (samostatná působnost) prostřednictvím pořizovatele (přenesená působnost) má zůstat zachován. Co se struktury a obsahu územně plánovací dokumentace a procesu vedoucímu k jejímu vydání týče, je navrhováno několik systémových změn.

A. Hierarchie a struktura územně plánovací dokumentace

Politika územního rozvoje bude nahrazena celostátním nástrojem územního plánování, který by měl být přinejmenším v relevantních částech zpracováván v podrobnosti umožňující přímé umístění záměrů celostátního významu. Zásady územního rozvoje by měly být nahrazeny krajským územním plánem, který by měl mít stejně jako navržený celostátní nástroj územního plánování závaznou a strategickou část, příp. by byl co do míry závaznosti rozdělen do dvou samostatných dokumentací. Institut územního plánu a regulačního plánu by měl zůstat zachován.

B. Právní úprava náhrad za změnu v území

Nový stavební zákon by měl upřesnit pravidla i úpravu týkající se náhrad za změny v území vyvolané změnami územně plánovací dokumentace nebo opatřením o stavební uzávěře. Nově by měl zákon obsahovat omezenou náhradu i v případech, kdy je pozemek zahrnut do koridoru či plochy, které neumožňují jeho využití dosavadním způsobem, a to i tehdy, pokud nakonec nedojde k realizaci záměru, pro který byl koridor nebo plocha vymezen. Tato náhrada by se měla uplatňovat pouze u pozemků v zastavěném území či na zastavitelných plochách a pouze v případech výrazných průtahů s realizací plánovaných záměrů. Obce by měly mít nově možnost přijmout obecně závaznou vyhlášku, kterou by byly stanoveny odvody za zvýšení hodnoty pozemku (plochy) vyvolané změnou územního plánu nebo přijetím nového územního plánu

C. Změny ve formě vydávané územně plánovací dokumentace

V současné době je územně plánovací dokumentace, tj. zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán, vydávána formou opatření obecné povahy podle stavebního zákona a části šesté správního řádu. Toto opatření je přezkoumatelné v přezkumném řízení nadřízeným správním orgánem a správním soudem v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Věcný záměr navrhuje zavést pro územně plánovací dokumentaci formu obecně závazné vyhlášky, jak tomu bylo podle starého stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Ta by byla přezkoumatelná pouze ústavním soudem. Adekvátní ochrana vlastnického práva by dle předkladatelů měla být zajištěna dostatečně fungujícím systémem náhrad za změny v území. Druhou variantou je zachování formy modifikovaného opatření obecné povahy.

D. Další změny na úseku územního plánování

Věcný záměr nově navrhuje, aby bylo součástí odůvodnění územně plánovací dokumentace tzv. ekonomické posuzování. V rámci hledání ideální varianty a ideálního řešení v území by tak měla být zohledňována také ekonomická hlediska. V důsledku elektronizace veřejné správy by k vedení procesu mělo docházet rovněž v informačním systému, který by umožnil zřízení služby tzv. „hlídacího psa”. Ten by vygeneroval textovou zprávu nebo e-mail vlastníkovi pozemku v případě každého zahájeného pořizování územně plánovací dokumentace, která by se příslušných nemovitostí týkala.

Z dalších dílčích změn lze zmínit např. integraci posuzování vlivů na životní prostředí nebo na soustavu NATURA 2000 do procesu územního plánování (tuto činnost by fakticky vykonával pořizovatel bez samostatného výstupu), zakotvení povinnosti pořizovat změny územně plánovací dokumentace zkráceným postupem, zrušení fáze zadání v procesu pořizování, možnost obce přijmout v územním plánu řešení odlišné od obecných požadavků na výstavbu a možnost obce vyvolat rozpor s pořizovatelem nebo dotčenými orgány.

4) Změny na úseku povolování staveb

A. Procesní změny

Stěžejním bodem věcného záměru v této části je zavedení pouze jednoho řízení o povolení stavby, které by mělo zahrnovat umístění i povolení stavby, posuzování vlivů na životní prostředí, integrované povolování, vyvlastňovací řízení, činnost některých dalších (zatím neupřesněných) dotčených orgánů, a mělo by být totožné pro všechny druhy staveb. Celý proces řízení bude soustředěn na koncentraci s povinností účastníků řízení, dotčených orgánů i dotčené veřejnosti uplatnit svá vyjádření k záměru co nejdříve. Jakým způsobem bude přesně proces probíhat, a jaká procesní práva účastníků řízení zůstanou zachována, věcný záměr neřeší, resp. poukazuje na stávající úpravu a správní řád. Co se procesu týče, navrhuje pouze fixní stanovení lhůt pro vydání rozhodnutí – na 30 až 60 dnů podle typu záměru, přičemž v případě překročení této lhůty předpokládá automatické vygenerování rozhodnutí o povolení stavby informačním systémem. Dále navrhuje věcný záměr vyjmout z okruhu přípustných námitek účastníků řízení námitky soukromoprávní povahy. Za účelem prohloubení principu nezávislosti veřejného práva na právu soukromém by měla být otázka vlastnického práva k zatěžovaným nemovitostem zkoumána pouze tehdy, pokud titul k provedení stavby zpochybní sami účastníci řízení ve svých námitkách, jinak má být rozhodující stav zápisu v katastru nemovitostí. Úprava kolaudace by měla být v novém zákoně podobná té stávající. Významné změny jsou však navrhovány v oblasti dodatečného povolování staveb. Dodatečné povolení nově nebude možné vydat pro stavby, pro které nebylo vydáno povolení, přestože vydáno být mělo. Realizace stavby „na černo” by měla tvořit skutkovou podstatu nového trestného činu.

B. Změny v oblasti stavebního práva hmotného

Celkovou revizí by měly projít veškeré právní předpisy upravující rozsah a obsah dokumentací a obecné požadavky na výstavbu. Důraz by měl být kladen na kvalitní definování základních pojmů. Rozsah a obsah dokumentací i obecné požadavky na výstavbu by měly být na úrovni všech rezortů sjednoceny vždy do jednoho právního předpisu. Cílem věcného záměru je vytvoření veřejně dostupné, přehledné a průběžně aktualizované databáze závazných technických norem, ve které by se adresáti mohli rychle a snadno zorientovat. Odkazování na technické normy ve stavebních předpisech by mělo být nastaveno podle jednotných pravidel.

5) Změny v soudním přezkumu

Věcný záměr má ambice upravit soudní přezkum v oblasti územního plánování i povolování staveb. Soudní přezkum územně plánovací dokumentace má být upraven především v návaznosti na stanovení formy, v jaké bude tato dokumentace vydávána, nicméně revizí má projít také stávající algoritmus soudního přezkumu opatření obecné povahy. Obecně lze konstatovat, že cílem věcného záměru je rozsah soudního přezkumu v této oblasti omezit z časových i věcných hledisek. V řízeních o správních žalobách mají být posíleny apelační prvky, čímž má být soudům fakultativně umožněno napadené rozhodnutí i změnit a tím definitivně rozhodnout ve věci samé. Další posílení principu koncentrace řízení má spočívat v nepřípustnosti žalobních bodů v případě jejich neuplatnění v povolovacím řízení. K eliminaci soudního přezkumu správních rozhodnutí má vést zavedení institutu zneužití práva podat správní žalobu a kasační stížnost a souvisejícího „sankčního” soudního poplatku. Dále věcný záměr navrhuje úpravu podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobám, zakotvení povinnosti projednat všechny žalobní body a vytvoření specializovaných senátů u vybraných správních úseků krajských soudů.

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: