Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Přezkum závazných stanovisek podle právní úpravy účinné od 1.1.2018

17.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.21 Přezkum závazných stanovisek podle právní úpravy účinné od 1.1.2018

Mgr. Martina Pavelková

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Závazná stanoviska jako podkladové akty pro vydání rozhodnutí upravuje obecně zákon č. 500/2004 Sb., správní řád v ust. § 149. V řízeních a jiných postupech dle stavebního zákona se jedná o nejčastější formu uplatňování pravomoci dotčených orgánů. Přezkum těchto závazných stanovisek upravoval až do 31. 12. 2017 výlučně správní řád, a to v ust. § 149 odst. 5 a odst. 6. Podle těchto ustanovení je závazné stanovisko možné posoudit nadřízeným dotčeným orgánem přednostně v odvolacím řízení, a to z hlediska jeho správnosti i zákonnosti. Výsledkem tohoto postupu v odvolacím řízení může být potvrzení nebo změna závazného stanoviska s tím, že výsledným úkonem nadřízeného dotčeného orgánu bude opět závazné stanovisko. V odst. 6 je pak upraven přezkum závazného stanoviska, jehož výsledkem může být zrušení nebo změna závazného stanoviska, které nadřízený dotčený orgán shledá v rozporu s právními předpisy. Správní řád s tímto postupem počítá v zásadě mimo odvolací řízení, tzn. před zahájením anebo po pravomocném ukončení řízení, jehož má být závazné stanovisko podkladem. Jak ovšem dovozuje praxe, vyloučen tento postup není ani v rámci odvolacího řízení, a to pokud trpí odvoláním napadené stanovisko natolik zásadními vadami, pro které jej nelze potvrdit ani změnit postupem podle odst. 5.

Poslední velkou novelou stavebního zákona č. 225/2017 Sb.došlo v důsledku pozměňovacího návrhu k vložení speciální úpravy přezkumu závazných stanovisek mezi ust. § 4 zákona č. 183/2006 Sb. V ust. § 4 odst. 9 je řečeno, že nezákonné závazné stanovisko dotčeného orgánu, vydané pro účely řízení podle tohoto zákona, lze zrušit nebo změnit správním orgánem nadřízeným dotčenému orgánu pouze v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno, postupem podle § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. Na postup nadřízeného správního orgánu se přiměřeně použijí ustanovení o přezkumném řízení podle § 94 a násl.zákona č. 500/2004 Sb., včetně lhůt podle § 96, s tím, že lhůta jednoho roku se počítá ode dne vydání závazného stanoviska dotčeného orgánu. Předně je nutno konstatovat, že odkaz na ust. § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. je legislativní nedůsledností zákonodárce, který nereflektoval, že toutéž novelou je toto ustanovení přečíslováno na odst. 5. Pomineme-li však tento lapsus, vyvstává mnohem zásadnější otázka, a sice zda je právní úprava zákona č. 183/2006 Sb. ust. § 4 odst. 9 speciální vůči zákonu č. 500/2004 Sb. ust. § 149 odst. 5 i 6 nebo pouze jednomu z nich. Názory na tuto problematiku jsou různé. Např. prof. Průcha (srov. PRŮCHA, P. Ještě ke správnímu přezkumu závazných stanovisek vydávaných pro potřeby a postupy podle stavebního zákona. Bulletin Stavební právo, č. 4/2018) ve svém článku uvedl, že dle jeho názoru je úprava obsažená se stavebním zákoně speciální vůči ust. § 149 odst. 5 i 6 správního řádu, a že z toho lze dovodit nejen bezvýjimečné uplatňování jednoleté lhůty pro přezkum závazného stanoviska od jeho vydání bez ohledu na okolnosti případu, ale zejména přezkum závazného stanoviska pouze v rozsahu jeho zákonnosti a nikoliv správnosti. Výsledkem takovéhoto postupu by mělo být pravděpodobně rozhodnutí o zrušení či změně závazného stanoviska v přezkumném řízení.

Na druhou stranu doktor Vedral (srov. VEDRAL, J. K přezkumu závazných stanovisek podle novely stavebního zákona. Bulletin Stavební právo, č. 3/2017) v tomtéž periodiku ani ne o rok dříve poměrně složitě dovodil, že úprava přezkumu závazných stanovisek ve stavebním zákoně je speciální právní úpravou pouze vůči ust. § 149 odst. 6 správního řádu, tedy vůči přezkumu nezákonných závazných stanovisek v rámci přezkumného řízení, které omezuje čistě na období odvolacího řízení a stanoví pro něj lhůtu jednoho roku. V praxi pak může posouzení závazného stanoviska napadeného v odvolání vypadat dle tohoto výkladu tak, že nejprve nadřízený dotčený orgán zjišťuje, zda mu „hrubá nezákonnost” závazného stanoviska nebrání v jeho posouzení dle ust. § 149 odst. 5 správního řádu, a teprve pokud si odpoví kladně, závazné stanoviska postupem podle tohoto ustanovení potvrdí nebo změní. Zjištění tzv. „hrubé nezákonnosti” závazného stanoviska by naopak bylo důvodem pro postup dle ust. § 4 zákona č. 183/2006 Sb. a jeho zrušení (ve stanovené lhůtě 1 roku od jeho vydání).

Na tyto postupy pak navazují ust. § 4 odst. 10 a 11 stavebního zákona, která upravují přezkum výsledného úkonu nadřízeného dotčeného orgánu. Nezákonné závazné stanovisko (použitím termínu závazné stanovisko lze dovodit úmysl upravit tento přezkum pouze pro závazná stanoviska nadřízeného dotčeného orgánu vydaná dle ust. § 149 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. a nikoliv rozhodnutí dle ust. § 4 odst. 9 zákona č. 183/2006 Sb.) nadřízeného správního orgánu lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko. Na postup nadřízeného správního orgánu se přiměřeně použijí ustanovení o přezkumném řízení podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., včetně lhůt podle § 96, s tím, že lhůta jednoho roku se počítá ode dne vydání závazného stanoviska správního orgánu nadřízeného dotčenému orgánu. Zrušení nebo změna závazného stanoviska nadřízeného dotčeného orgánu dle ust. § 4 odst. 10 zákona č. 183/2006 Sb. není důvodem pro obnovu řízení, pokud již meritorní rozhodnutí nabylo právní moci.

V neposlední řadě nelze do budoucna opomenout skutečnost, že příslušná ustanovení o přezkumu závazných stanovisek v § 4 stavebního zákona jsou společně s dalšími vybranými ustanoveními novely stavebního zákona napadena u Ústavního soudu v rámci návrhu na jejich zrušení pro rozpor s ústavním pořádkem ČR. Ústavní soud o tomto návrhu vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 22/17 doposud nerozhodl.

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: