dnes je 18.9.2020

Input:

Stavební zákon 2021 - 1/3

30.7.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.60 Stavební zákon 2021 – 1/3

Ing. Bohumír Číhal

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

V této části tématu k návrhu stavebního zákona, s připravovanou platností v roce 2021, uvádíme, jak jsou zakotveny stanovené cíle a priority v článcích návrhu zákona, předloženém 28. 5. 2020 k projednání Legislativní radou vlády. Vzhledem k rozsahu 328 paragrafů zákona, 8 příloh a 51 úprav (většinou zrušení) stávajících právních předpisů, věnujeme se zde především avizovaným změnám v klíčových oblastech. Následující text zahrnuje Část první, Část druhou a Část třetí.

Členění návrhu zákona

Zákon je členěn na Část prvníČást dvanáctou a Přílohy 1 8.

Jednotlivé Části zákona, ve zkrácené podobě, upravují

  • Úvodní ustanovení (§ 1 až 17) – Obecná ustanovení k předmětu úpravy a ochraně zájmu, vázanosti dotčených orgánů; Pojmy.

  • Organizace a výkon veřejné správy (§ 18 až 40) – Státní stavební správa a její působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu; Vymezení území.

  • Územní plánování (§ 41 až 136) – Cíle a úkoly, obecná ustanovení; Nástroje územního plánování, Státní dozor ve věcech územního plánování.

  • Stavební právo hmotné (§ 137 až 169) – Požadavky na výstavbu a výrobky pro stavby; Činnosti ve výstavbě vč. odpovědnosti.

  • Vyvlastnění (§ 170).

  • Stavební řád (§ 171 až 273) – Úkony před zahájením řízení; Řízení o povolení záměru; Výjimky z požadavků na výstavbu; Řízení o užívání; Odstraňování staveb; Mimořádné postupy; Nález; Kontrolní prohlídka; Kontrola;

  • Informační systém veřejné správy (§ 274 až 282).

  • Autorizovaný inspektor (§ 283 až 293).

  • Přestupky (§ 294 až 297).

  • Soudní přezkum (§ 298 až 301).

  • Společná ustanovení – Přechodná ustanovení; Zmocňovací ustanovení; Zrušení právních předpisů (§ 302 až 327).

  • Účinnost (§ 328).

Určení Příloh 1 až 8 uvádíme dále u souvisejících ustanovení zákona.

Seznámení s návrhem zákona je v uspořádání podle jeho Částí. Vysvětlující text odpovídá stanovisku předkladatele návrhu zákona. Podrobnější strukturu zákona, ke snadnější orientaci v jeho Částech, Hlavách, Dílech a Oddílech obsahuje článek Struktura a účinnost stavebního zákona – 05/2020.

Předmět úpravy

Nový stavební zákon navazuje svým předmětem úpravy na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánovacím a stavebním řádu. Ustanovení §1 Předmět úpravy je však rozšířeno o požadavky na výstavbu a na stavby (tzv. stavební právo hmotné).

Nově upravuje stavební zákon podmínky ochrany veřejných zájmů státní stavební správou, úřady územního plánování a orgány samosprávy nejen podle stavebního zákona, ale též podle jiných právních předpisů, neboť dochází k přesunu některých kompetencí z dotčených orgánů na stavební úřady. Smyslem ustanovení § 2 ochrana zájmů, které se projevuje v celém stavebním zákoně, je zakotvit zásadu, že stavební úřady zvažují dotčené veřejné zájmy chráněné jinými právními předpisy, ale také zájmy soukromé na rozvoji jejího území. Jde o výslovné vyjádření principu proporcionality a vážení zájmů, který se uplatňuje v každém rozhodování orgánů veřejné moci v mezích jejich správního uvážení.

Významné je ustanovení § 3 Vázanost dotčených orgánů, které dopadá na ty dotčené orgány, jejichž agenda nebyla integrována do rozhodování stavebního úřadu. Ustanovením je vyjádřen obecný princip vázanosti jednou vydaným závazným stanoviskem, stanoviskem nebo vyjádřením. Výslovně je také zakotven princip, že věci, které byly vyřešeny a projednány v rámci pořizování územně plánovací dokumentace, nemohou být předmětem řešení v navazujících procesech. Z principu vázanosti dotčeného orgánu jednou vydaným závazným stanoviskem jsou stanoveny výjimky

  • při zjištění nových podstatných skutečností, které nemohly být zohledněny dříve,

  • z důvodů skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořizované územně plánovací dokumentace nebo na základě výsledků řešení rozporů.

Pojmy

Záměr a záměr EIA

V Hlavě II Pojmy Části první se nově definují pojmy záměr a záměr EIA. Pojem záměr je definován jako souhrnný pojem, který zahrnuje stavbu, zařízení, údržbu, změnu využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma. Záměr EIA představuje záměr, který podléhá posouzení vlivů na životní prostředí.

V ustanovení § 6 je nově definován pojem stavba jako stavební dílo, které

  • vzniká stavební nebo montážní činností,

  • vzniká ze stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí,

  • slouží k užívání na stanoveném místě.

Za stavbu se považuje, stejně jako ve stávající právní úpravě, také výrobek plnící funkci stavby a podle okolností také její část nebo změna dokončené stavby (definovaná v zákoně).

Stavby jsou

  • drobné, uvedené v Příloze č. 1 k zákonu,

  • jednoduché, uvedené v Příloze č. 2 k zákonu,

  • vyhrazené, uvedené v Příloze č. 3 k zákonu,

  • ostatní.

Upřesněný pojem zařízení zahrnuje nejen reklamní zařízení (definovaná v zákoně), ale též různá technická zařízení. Stejně jako ve stávající právní úpravě je určující stanovisko stavebního úřadu v případě pochybnosti o tom, zda se jedná o stavbu nebo zařízení.

Veřejná infrastruktura

Veřejná infrastruktura je jedním z klíčových pojmů stavebního zákona. Stavební zákon v ustanovení § 10 taxativně vymezuje čtyři základní typy veřejné infrastruktury: dopravní infrastrukturu, technickou infrastrukturu, občanské vybavení a veřejná prostranství, které jsou zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu. Z pochopitelných důvodů nelze uvést kompletní výčet všech prvků, které jsou součástí jednotlivých typů veřejné infrastruktury, proto je výčet v zákoně uveden demonstrativně.

Organizace a výkon veřejné správy

Státní stavební správa

Ustanovením § 18 Organizace a výkon veřejné správy, se zřizuje nová soustava orgánů státní stavební správy, na jejímž vrcholu stojí Nejvyšší stavební úřad (NSÚ). Součástí nové soustavy jsou Specializovaný stavební úřad a krajské stavební úřady, podřízené Nejvyššímu stavebnímu úřadu. Z dosavadní právní úpravy zůstává zachována působnost tzv. jiných stavebních úřadů, jimiž jsou Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Dále je zachován výkon přenesené působnosti ve věcech stavebního řádu obcí s rozšířenou působností a dalších obcí podle tohoto zákona, které jsou také součástí soustavy orgánů státní stavební správy.

Nejvyšší stavební úřad je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění. Sídlem Nejvyššího stavebního úřadu je Praha, v čele je předseda, kterého jmenuje, podle zákona o státní službě, vláda.

Specializovaný stavební úřad je správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu, jeho sídlem je Praha. Organizačně je postaven na roveň krajským stavebním úřadům. Specializovaný stavební úřad bude stavebním úřadem pro povolování strategických staveb celostátního významu.

Krajské stavební úřady se sídlem v krajských městech samosprávných krajů (resp. Stavební úřad hlavního města Prahy se sídlem v Praze) vykonávají územní působnost v území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu krajského stavebního úřadu.

Vzhledem k tomu, že agenda stavební správy klade značné nároky na hustotu sítě stavebních úřadů, zákon stanoví možnost dislokace územních pracovišť Specializovaného stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů. Seznam územních pracovišť stanoví prováděcí vyhláška, kterou vydá NSÚ.

Působnost ve věcech územního plánování

Ustanovení § 23 stanovuje, které orgány vykonávají působnost ve věcech územního plánování. Taxativně jmenuje Nejvyšší stavební úřad, úřady územního plánování, orgány obcí, orgány krajů a Ministerstvo obrany. Definuje úřad územního plánování jako obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad. Dále stanovuje, které orgány obcí a krajů vykonávají působnost ve věcech územního plánování. Jedná se v obou případech o zastupitelstva obcí a krajů a rady obcí a krajů.

Zřizuje se Ústav územního rozvoje (ÚÚR) se sídlem v Brně, který je organizační složkou státu podřízenou Nejvyššímu stavebnímu úřadu. ÚÚR založený v roce 1994 je v současné době podřízen Ministerstvu pro místní rozvoj. Změněné kompetence uvádí ustanovení § 25 odst. 3.

V ustanoveních § 26 až 31 vyjmenovává zákon nejvýznamnější kompetence úřadů a jejich složek ve věcech územního plánování.

Působnost ve věcech stavebního řádu

Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají orgány státní stavební správy, kterými jsou NSÚ, Specializovaný stavební úřad a krajské stavební úřady. Tuto působnost dále vykonávají obecní stavební úřady, kterými se rozumí obce s rozšířenou působností a jiné obce stanovené prováděcí vyhláškou, jež tuto agendu budou vykonávat v přenesené působnost. Mělo by se jednat o obecní úřady obcí, kde je smysluplné (vzhledem k objemu agendy, kapacitním možnostem obecního úřadu i s ohledem na velikost správního obvodu a dostupnost) tuto agendu vykonávat. S ohledem na specifickou povahu staveb pro obranu a bezpečnost je ponechána zvláštní působnost tzv. jiných stavebních úřadů, kterými jsou Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.

Specializovaný stavební úřad je správním orgánem 1. stupně u staveb celostátního významu, tj. ve věcech vyhrazených staveb včetně staveb souvisejících, jež by jinak byly v působnosti krajského stavebního úřadu nebo obecního stavebního úřadu (s výjimkou vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem, kdy jejich působnost stavebního úřadu vykonává Ministerstvo obrany). Výčet vyhrazených staveb je obsažen v Příloze č. 3 k zákonu.

Územní plánování

Cíle a úkoly

Právní úprava v Části třetí, Hlavy I. Cíle a úkoly územního plánování navazuje do značné míry na stavební zákon č. 183/2006 Sb. Některé cíle a úkoly územního plánování se modernizují a doplňují, zejména podle požadavků Politiky architektury a stavební kultury, zpracované Ministerstvem pro místní rozvoj, a z dalších odborných poznatků a koncepčních dokumentů.

Cílem územního plánování je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovovat zásady jeho plošného a prostorového uspořádání a vytvářet ve veřejném zájmu předpoklady pro výstavbu v souladu s principy udržitelného rozvoje území. Úkoly územního plánování obsahuje ustanovení § 41.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Významný úkol posouzení vlivů územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na udržitelný rozvoj území rozvádí návrh zákona do samostatného ustanovení § 43. Vyhodnocení vlivů se zpracovává k návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li vyžadováno posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů

  • územně plánovacích dokumentací na udržitelný rozvoj území a

  • územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí,

jsou stanoveny v Příloze č. 4 k zákonu.

Obecná ustanovení

Zveřejňování a ukládání dokumentů

S ohledem na rozsah dokumentů územní ho řízení není jejich fyzické zveřejnění na úřední desce možné. Příslušný úřad proto musí zajistit zveřejnění příslušných dokumentů způsobem umožňujícím dálkový přístup na národním geoportálu územního plánování. Na úřední desce zveřejní základní údaje o dokumentech a údaje o tom, kdy a v jaké lhůtě se lze s nimi seznámit.

Obr. č. 1: Současný geoportál JMK

Dokumenty se ukládají u toho orgánu, který je příslušný k vydání konkrétního nástroje územního plánování. Výjimkou je územní rozvojový plán, k jehož vydání je příslušná vláda, avšak dokumenty ukládá Nejvyšší stavební úřad.

Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost

V oblasti pořizování nástrojů územního plánování byl oproti Věcnému záměru zachován stávající systém pořizování nástrojů územního plánování v přenesené působnosti (na úrovni obcí a krajů) a do návrhu zákona včleněno (s úpravami) dosavadní ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., které uvádí základní kvalifikační předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti.

Základní kvalifikační předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti podle ustanovení § 46 jsou

  • osvědčení zvláštní odborné způsobilosti v územním plánování,

  • kvalifikační požadavky vzdělání a

  • kvalifikační požadavky praxe.

Osvědčení zvláštní odborné způsobilosti je požadavek plynoucí ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, požadavky vzdělání a praxe, jsou vyžadovány přímo stavebním zákonem, který stanoví, která osoba tyto kvalifikační předpoklady splňuje. Jedná se o autorizovaného architekta pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru, fyzickou osobu s vysokoškolským vzděláním uznaným pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíci praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě, nebo fyzickou osobu, která má vysokoškolské vzdělání v dalších oborem souvisejících s územním plánováním a nejméně 2 roky odpovídající praxe. K udělení výjimek (na základě žádosti) je zmocněn NSÚ.

Pořizovatelská činnost

Pořizovatelem je správní orgán, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, územní opatření nebo vymezení zastavěného území. Pořizovatel přitom postupuje ve vzájemné součinnosti s určeným zastupitelem, který je oprávněn v průběhu pořizování zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu konzultovat a projednávat své úkony se samosprávnými orgány obce nebo kraje, s projektantem a pořizovatelem. Výkon funkcí pořizovatele a projektanta je vzájemně neslučitelný.

Při vypisování společného jednání, veřejného projednání a opakovaného projednání jsou pořizovateli dány konkrétní lhůty, do kdy má tato jednání vypsat, aby nebyl proces pořizování zbytečně blokován a zdržován. Nevypsání termínů společného jednání, veřejného projednání a opakovaného projednání je podle ustanovení § 51 důvodem pro uplatnění státního dozoru nadřízeného orgánu.

Návrh zákona zavádí funkci oprávněného pořizovatele, kterým je fyzická osoba, jmenovaná NSÚ. Tato osoba může vykonávat územně plánovací činnost pro obec, která není úřadem územního plánování v rozsahu, který zákon uvádí (pořizovat územní plán nebo regulační plán, resp. jejich změny a územní studii). Seznam oprávněných pořizovatelů vede a spravuje NSÚ a zveřejňuje jej na národním geoportálu územního plánování.

Dotčené orgány v procesu územního plánování

Zákon v ustanoveních § 56 až 58 ukládá pořizovateli povinnost postupovat ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů nebo podle tohoto zákona.

Dotčené orgány uplatňují stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro pořizování územně plánovací dokumentace, územních opatření nebo vymezení zastavěného území. Jsou-li stanoveny lhůty pro uplatnění stanovisek a vyjádření a dotčený orgán v této lhůtě stanovisko nebo vyjádření neuplatní, k později uplatněnému stanovisku nebo vyjádření se nepřihlíží.

Protichůdná stanoviska dotčených orgánů projednávají orgány územního plánování. Dojde-li k rozporu mezi pořizovatelem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu. Výsledkem řešení rozporu je dohoda o řešení rozporu, která v daném rozsahu nahrazuje původní stanovisko a je závazná pro další procesy, včetně vydání konkrétního nástroje.

Územní rezerva

Územní rezerva upravená ustanovením § 59 je obdobou stavební uzávěry, rozdíl je v tom, že územní rezerva je součástí územně plánovací dokumentace vydávané v samostatné působnosti schvalujícím orgánem (zastupitelstvem obce nebo kraje nebo vládou), zatímco územní opatření o stavební uzávěře je vydáváno v působnosti přenesené. K vymezení územní rezervy by mělo docházet výjimečně a v odůvodněných případech, zejména tam, kde lze očekávat potřebu dalšího rozvoje v horizontu do 4 let. Musí být stanoveno její budoucí využití a případně podmínky pro následné prověření. V územní rezervě nelze provádět změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Územní rezerva sama o sobě nezakládá právo realizovat záměr, pro nějž je vymezena.

Úplné znění a koordinační výkres

Ustanovení § 61 a 62 stanoví, co se rozumí úplným zněním územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území po jejich změně. Stavební zákon uvádí, že se změny zpracovávají, projednávají a vydávají pouze v rozsahu měněných částí. Úplným zněním je tedy platné znění územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území se všemi zpracovanými pozdějšími změnami. Pořizovateli se stanovuje povinnost zajistit vyhotovení úplného znění (s předepsaným obsahem) po každé změně územně plánovací dokumentace nebo zastavěného území.

Úplné znění obsahuje textovou a grafickou část. V případě odůvodnění územně plánovací dokumentace je součástí úplného znění koordinační výkres celého území státu, kraje nebo obce anebo celé plochy řešené regulačním plánem. Koordinačním výkresem se rozumí výkres zahrnující navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území.

Územně plánovací dokumentace, její změna a úplné znění, územní studie a vymezení zastavěného území, jeho změna a úplné znění, se vyhotovuje v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu (podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) včetně prostorových dat (podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí) ve vektorové formě. Náležitosti jednotného standardu a strojově čitelného formátu stanoví prováděcí právní předpis.

Nástroje územního plánování

Jako nový nástroj územního plánování stanovuje ustanovení § 64 strategický dokument s celostátní působností Politika architektury a stavební kultury České republiky, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí.

Dokument pořizuje a projednává Nejvyšší stavební úřad (který může jejím zpracováním pověřit jím zřízenou organizační složku státu) a schvaluje vláda. Schválený materiál zveřejní NSÚ na internetu.

Vzhledem k tomu, že Politika architektury a stavební kultury ČR nepředstavuje rámec pro povolování staveb, nebude pro ni prováděno posuzování vlivů koncepce na životní prostředí.

Územně plánovací podklady

Územně analytické podklady

Ustanovení § 65 Územně analytické podklady vychází v maximální míře z dosavadní právní úpravy a dává Nejvyššímu stavebnímu úřadu zmocnění stanovit podrobnější obsah územně analytických podkladů prováděcím předpisem.

Klíčovou součástí územně analytických podkladů jsou údaje o území. Jedná se o informace nebo data o stavu území a omezeních (ke konkrétní části území), která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, a informace nebo data o záměrech na provedení změny v území. Poskytovatelem údajů o území jsou orgány veřejné správy nebo jimi zřizované právnické osoby a vlastníci dopravní a technické infrastruktury. Nově je mezi poskytovatele údajů o území řazen také provozovatel staveb a zařízení, z jejichž provozu vznikají omezení v území podle jiných právních předpisů (např. předpisy o nakládání s výbušninami, municí apod.).

Údaje o území se poskytují zdarma. Pouze vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat na pořizovateli územně analytických podkladů úhradu nákladů spojených s poskytnutím. Údaje o území se poskytují ve formátech a za podmínek stanovených prováděcí vyhláškou vydanou NSÚ. Povinnost poskytnutí údajů o území je splněna jejich vložením do digitální technické mapy kraje podle zákona o zeměměřictví, do národního geoportálu územního plánování nebo do registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) podle zákona o základních registrech.

Územně analytické podklady pořizuje a průběžně aktualizuje vždy příslušný pořizovatel, určený v ustanovení § 68.

Příslušnost k projednání územně analytických podkladů a stanovené termíny uvádí ustanovení § 69.

Územní studie

Pořizovatel pořizuje územní studii, podle ustanovení § 70, v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal. V zadání určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Vložení územní studii do národního geoportálu územního plánování je podmínkou využití územní studie.

Politika architektury a stavební kultury České republiky

Jak jsme uvedli v úvodu k Hlavě III, Politika architektury a stavební kultury České republiky je nově zařazeným strategickým nástrojem územního plánování s platností pro celé území státu, jejímž účelem je zlepšování kvality vystavěného prostředí. Má určit jasně formulovanou stručnou vizi a příslušné cíle, které budou řešit oblasti související s kvalitou vystavěného prostředí ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Dokument zpracovává a projednává Nejvyšší stavební úřad (naváže na stávající kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj), který může zpracováním pověřit jím zřízenou organizační složku státu (konkrétně se jedná o Ústav územního rozvoje). Politiku architektury a stavební kultury České republiky schvaluje na návrh Nejvyššího stavebního úřadu vláda usnesením. Schválený dokument zveřejní NSÚ způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Nejvyšší stavební úřad nejpozději do 6 let od schválení dokumentu a poté pravidelně nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o vyhodnocení jeho plnění. Vláda může na jejím základě uložit Nejvyššímu stavebnímu úřadu pořídit aktualizaci nebo novou Politiku architektury a stavební kultury České republiky.

Územně plánovací dokumentace

Územně plánovací dokumentace (ÚPD), upravená v ustanoveních § 73 a násl., je závazná pro rozhodování v území a také pro další změny v území. Elaborát obsahuje vždy závaznou část a odůvodnění. Obě dvě části pak obsahují textovou část a grafickou část. Obsah a struktura celého elaborátu každé ÚPD je stanovena v přílohách zákona:

Příloha č. 5 – Obsah a struktura územního rozvojového plánu

Příloha č. 6 – Obsah a struktura zásad územního rozvoje

Příloha č. 7 – Obsah a struktura územního plánu

Příloha č. 8 – Obsah a struktura regulačního plánu

Všechny územně plánovací dokumentace se vydávají formou opatření obecné povahy postupem podle tohoto zákona. S ohledem na hierarchickou strukturu ÚPD platí, že nadřazená ÚPD je vždy závazná pro pořízení a vydání územně plánovací dokumentace navazující. Dojde-li k rozporu mezi nadřazenou a navazující dokumentace, nepřihlíží se při rozhodování k těm částem navazující dokumentace, která je v rozporu s nadřazenou ÚPD.

Územní rozvojový plán

Stavební zákon ustanovením § 75 zavádí nový závazný celostátní nástroj územně plánovací dokumentace nazvaný Územní rozvojový plán, který částečně nahrazuje dosud platnou Politiku územního rozvoje ČR. Stanoví základní koncepci územního rozvoje celé České republiky, upřesní cíle a úkoly územního plánování v celostátních souvislostech a stanoví strategické záměry státu v oblasti rozvoje a ochrany území. Koordinuje tvorbu koncepcí ministerstev a jiných ústředních správních úřadů mající průmět do území a územně plánovací činnost krajů, popřípadě obcí, a stanovuje pro ně úkoly z něj vyplývající

Pořizovatelem je Nejvyšší stavební úřad, zpracovatelem Ústav územního rozvoje a schvalujícím orgánem je vláda. K návrhu územního rozvojového plánu musí NSÚ zajistit zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Územní plán

Návrh navazuje na současnou právní úpravu. Nově stavební zákon umožňuje v ustanovení § 81, aby územní plán stanovil požadavky na veřejná prostranství a ulice, odstupy staveb, oplocení a parkovací a odstavná stání odchylně od prováděcího právního předpisu, a to i pro část území. V takovém případě územní plán vymezí, pro jaké území toto provádí a odchylné řešení řádně zdůvodní. S ohledem na hierarchické uspořádání ÚPD platí, že územní plán může obsahovat záležitosti nadmístního významu (např. koridory pro silnice I. třídy), které nejsou vymezeny v nadřazené ÚPD jen v tom případě, že to nevyloučí nadřízený orgán ve svém stanovisku.

Oproti dosavadní právní úpravě také nebude možné podmiňovat rozhodování o změnách v území uzavřením dohody o parcelaci. Tento institut je v jistém rozsahu nahrazen plánovacími smlouvami.

Územní plán může ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie nebo vydání regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování a stanoví lhůtu pro vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování nebo pro nabytí účinnosti regulačního plánu, která nesmí být v obou případech delší než 6 let.

Regulační plán

Regulační plán musí být vždy v souladu s územním plánem, se zásadami územního rozvoje a s územním rozvojovým plánem. Stavební zákon neuvádí, jaký rozsah regulačních podmínek má regulační plán obsahovat. Obci i projektantovi regulačního plánu je ponechána možnost použít takové prvky regulace, které jsou pro vybranou část řešeného území a cíl, kterého má být pořizovaným regulačním plánem dosaženo, vhodné a účelné.

K regulačnímu plánu se nezpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a neuplatňuje se k němu stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování. K vydání regulačního plánu není potřeba souhlas všech vlastníků nemovitostí dotčených návrhem řešení regulačního plánu (takovou podmínku zákon nestanovuje).

Regulačním plánem, oproti současné právní úpravě, již nelze nahradit povolení záměru. Stejně tak nový zákon neumožňuje vydání regulačního plánu na úrovni kraje.

Pořízení územně plánovací dokumentace

Návrh zadání

O pořízení územně plánovací dokumentace rozhodují podle ustanovení § 88 zastupitelstva kraje a zastupitelstvo obce v samostatné působnosti a činí tak z vlastního podnětu. Jen u regulačního plánu a změn územně plánovací dokumentace může ten, kdo je k tomu oprávněn podle ustanovení § 108 odst. 1 podat návrh na jejich pořízení u schvalujícího orgánu. Návrh musí obsahovat náležitosti podle ustanovení § 108 odst. 2. Návrh nejprve posoudí pořizovatel a je-li návrh úplný a nevykazuje-li nedostatky, předloží návrh se svým odborným stanoviskem k projednání schvalujícímu orgánu.

K návrhu zadání mohou dotčené orgány a nadřízený orgán územního plánování uplatnit vyjádření (stanoviska uplatňují až k návrhu územně plánovací dokumentace). Vyjádření není pro pořizovatele ani schvalující orgán závazné, případné nerespektování vyjádření by však mělo být pečlivě zváženo. K návrhu zadání může kdokoliv uplatnit svůj podnět. Vyjádření a podněty lze uplatnit do 30 dnů ode dne doručení oznámení.

Vždy, když ze stanovisek orgánu ochrany přírody nebo příslušného úřadu vyplyne, že návrh územně plánovací dokumentace má být posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, musí být zpracováno posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Návrh zadání zveřejní pořizovatel v národním geoportálu územního plánování a to bezprostředně po jeho zpracování. Návrh zadání se zasílá jednotlivě obcím a krajům v řešeném území a s řešeným územím přímo sousedícím, dále pak nadřízenému orgánu územního plánování a dotčeným orgánům. Všem ostatním se zveřejnění návrhu zadání v národním geoportálu územního plánování oznamuje veřejnou vyhláškou.

Návrh územně plánovací dokumentace

Pořizovatel zajišťuje zpracování návrhu územně plánovací dokumentace u projektanta, kterým je autorizovaný architekt. Pokud je součástí návrhu vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí i hodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, může toto posouzení provádět pouze fyzická osoba, která je držitelem zvláštní autorizace (podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

Po obdržení zpracovaných dokumentů od projektanta je povinností pořizovatele ve spolupráci s určeným zastupitelem, vyhodnotit bez zbytečných odkladů, zejména jejich úplnost, soulad s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, soulad se zadáním a s výjimkou územního rozvojového plánu soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Pokud návrh nesplňuje uvedené požadavky, zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem pokyny k jejímu dopracování. Tyto pokyny se neschvalují.

Po kladném vyhodnocení návrhu územně plánovací dokumentace pořizovatel dokumenty, bez zbytečného odkladu, zveřejní v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí. Následně oznámí místo a dobu konání společného jednání a veřejnou vyhláškou místo a dobu veřejného projednání a místa kde je možné do návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů (zpracovává-li se), nahlédnout. Nevypíše-li pořizovatel uvedené ve stanovených lhůtách, lze použít ustanovení § 51 proti nečinnosti pořizovatele.

Společné jednání

Ustanovení § 95 upravuje způsob oznámení společného jednání, které není veřejné a slouží k projednání návrhu územního plánu (vč. projednání vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území), s dotřenými orgány a v rozsahu stanoveném zákonem i s dotčenými územně samosprávnými celky.

Oznámení se zasílá jednotlivě do datové schránky uvedených orgánů. Společné jednání se koná nejdříve 15 dnů, nejpozději však 30 dnů od zveřejnění oznámení.

Orgány uplatní do 15 dnů od společného jednání k návrhu územně plánovací dokumentace svá stanoviska. K vyhodnocení vlivů mohou všechny orgány uplatnit připomínky. Stanoviska dotčených orgánů jsou závazná a odchýlit se od nich lze jen na základě výsledku řešení rozporů. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným po stanovené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží. Další pravidla pro uplatňování stanovisek, včetně případů, kdy nemusí být ke stanovisku přihlédnuto, uvádí ustanovení § 57.

Jsou-li v rámci procesu pořizování nástrojů územního plánování stanoveny lhůty pro uplatnění stanovisek a vyjádření a neuplatní-li dotčený orgán ve stanovené lhůtě stanovisko nebo vyjádření, považuje se stanovisko nebo vyjádření za souhlasné a bez podmínek.

Veřejné projednání

Veřejným projednáním prezentuje pořizovatel návrh územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, s odborným výkladem, veřejnosti. Při respektování termínů stanovených správním řádem se může projednání konat nejdříve 30 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky. Nejzazší lhůta konání veřejného projednání je pak 30. den ode dne doručení veřejné vyhlášky (tj. 45. den ode dne jejího vyvěšení na úřední desce pořizovatele).

Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit písemně své připomínky. K připomínkám uplatněným po stanovené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží. Písemný záznam z jednání se vyhotovuje dodatečně a není možné do něj diktovat připomínky, ty musí být, jak je uvedeno, uplatněny písemně.

Vyhodnocení výsledků projednání

Vyhodnocení zpracovává pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem, v případě návrhu územního rozvojového plánu provede vyhodnocení pořizovatel sám. Vyhodnocení připomínek není rozhodnutím. Ve vyhodnocení se konstatuje, zda se připomínce vyhovuje, částečně vyhovuje, nebo nevyhovuje. Vyhovění připomínce není nutné odůvodňovat.

K rozporu může dojít mezi pořizovatelem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem. Pořizovatel nejprve projedná protichůdná stanoviska dotčených orgánů se snahou o smírné odstranění rozporů. Pokud se nepodaří rozpor odstranit smírem, postupuje se podle správního řádu.

V případech rozporů mezi pořizovatelem a určeným zastupitelem může určený zastupitel dosáhnout toho, aby jím vyvolaný rozpor řešil Nejvyšší stavební úřad. V případě návrhu územního rozvojového plánu provede vyhodnocení uplatněných stanovisek a zajistí řešení rozporů pořizovatel sám.

Návrh vyhodnocení připomínek, vč. výběru nejvhodnější varianty, zašle pořizovatel dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Neuplatní-li dotčený orgán stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.

Stanovisko ke koncepci

Jako podklad pro vydání stanoviska slouží příslušnému úřadu návrh územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, které byly již dříve zveřejněny v národním geoportálu územního plánování a další zasílané podklady, Příslušný úřad neuplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje nebo územnímu plánu podle stavebního zákona jako dotčený orgán, ale uplatňuje stanovisko ke koncepci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, které má jiný charakter. Příslušný úřad musí uplatnit stanovisko do 30 dnů od obdržení úplných podkladů podle ustanovení § 99. K návrhům nového územního rozvojového plánu, nových zásad územního rozvoje a nového územního plánu může příslušný úřad do 30 dnů od obdržení úplných podkladů sdělit pořizovateli závažné důvody, pro které nemůže uplatnit stanovisko ve lhůtě 30 dnů a na základě tohoto sdělení se lhůta prodlužuje o dalších 30 dnů.

Neuplatní-li příslušný úřad stanovisko ve lhůtě do 30 dnů (popř. do 60 dnů), neznamená to, že to lze považovat za souhlas mlčky. V takovém případě pořizovatel musí sám zohlednit závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací a způsob zohlednění uvést v odůvodnění pořizované územně plánovací dokumentace. Neuplatní-li dotčený orgán ve stanovené lhůtě své stanovisko, souhlasí s návrhy tak, jak mu byly zaslány. Dotčený orgán v této fázi projednávání už nemá možnost uplatňovat stanovisko k jiným záležitostem, než k předloženým návrhům.

Stanovisko nadřízeného orgánu

Pořizovatel zásad územního rozvoje a územního plánu zasílá nadřízenému orgánu jako podklad pro vydání jeho stanoviska návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení uplatněných stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty. Ustanovení § 100 Stanovisko nadřízeného orgánu se tedy nevztahuje na pořizování územního rozvojového plánu a regulačního plánu.

Nadřízený orgán uplatňuje stanovisko podle tohoto ustanovení jen z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a souladu s nadřazenou dokumentací. Pořizovatel je povinen zajistit odstranění nedostatků uvedených ve stanovisku nadřízeného orgánu a nechat si odstranění nedostatků tímto orgánem potvrdit.

Neuplatní-li stanovisko do 30 dnů od obdržení podkladů, je možné zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska. Nejedná se však o souhlas mlčky, ale povinnost zajistit soulad z hlediska širších územních vztahů a z hlediska souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací přechází na pořizovatele.

Vydání územně plánovací dokumentace

Návrh územně plánovací dokumentace upraví na základě pokynů předaných pořizovatelem projektant, který v případě variant doplní odůvodnění o schéma variant a zdůvodnění výběru nejvhodnější varianty.

Dojde-li na základě projednání k podstatné úpravě návrhu územně plánovací dokumentace, nařídí pořizovatel bez zbytečných odkladů nové projednání v rozsahu této úpravy. Klasifikaci podstatné úpravy, postupy a rozsah projednávání měněných částí, vč. stanovených termínů upravuje ustanovení § 102.

Nejedná-li se o podstatnou úpravu, pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem bezodkladně předkládá schvalujícímu orgánu návrh územně plánovací dokumentace s jejím odůvodněním. Obsahoval-li návrh řešení, je součástí předkládaného návrhu také návrh výběru nejvhodnější varianty.

Schvalující orgán schválí výběr nejvhodnější varianty a vydá územně plánovací dokumentaci po ověření, že není v rozporu s požadavky uvedenými v ustanovení § 103.

Schválenou územně plánovací dokumentaci, mající formu opatření obecné povahy a která je opatřena podpisy vyžadovanými u opatření obecné povahy, doručí pořizovatel veřejnou vyhláškou a zajistí její vložení do národního geoportálu územního plánování. Dnem doručení veřejné vyhlášky (tj. patnáctým dnem po dni jejího vyvěšení na úřední desce), nabývá územně plánovací dokumentace účinnosti.

Vyhodnocování územně plánovací dokumentace

Nejpozději do 4 let po vydání územně plánovací dokumentace (v případě potřeby i dříve), a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky od posledního vyhodnocení vyhodnotí pořizovatel uplatňování územně plánovací dokumentace, jak mu to ukládá ustanovení § 105. Vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu neprovádí pořizovatel sám, ale ve spolupráci s určeným zastupitelem.

Zpráva o uplatňování může vyústit ve tři závěry:

  • územně plánovací dokumentaci není nyní potřeba měnit (zpravidla do další zprávy o uplatňování),

  • je potřeba zpracovat zcela novou územně plánovací dokumentaci – součástí zprávy je návrh obsahu změny,

  • je potřeba pořídit změnu územně plánovací dokumentace, což bude v praxi zřejmě nejčastější případ – součástí zprávy je návrh jejího zadání.

Společná ustanovení k územně plánovací dokumentaci

Zvláštní postupy

Kraj a obec mají povinnost podle ustanovení § 111 bez zbytečného odkladu uvést územně plánovací dokumentaci, kterou vydaly, do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Stát by se tak mělo při první změně jejich územně plánovací dokumentace. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, a při povolování záměru se pak rozhoduje podle nadřazené územně plánovací dokumentace.

Zákon předpokládá, že mezi rozhodnutím o pořízení a předložením návrhu zadání ke schválení, nebo mezi schválením zadání a předložením návrhu územně plánovací dokumentace k projednání příslušnému zastupitelstvu by neměla uběhnout delší doba, než 1 rok. Pokud tato lhůta není dodržena, je pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu předložit schvalujícímu orgánu návrh rozhodnutí o dalším postupu pořizování.

Regulační plán příslušné zastupitelstvo ruší formou opatření obecné povahy. V tomto případě se toto opatření obecné povahy vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.

Souběžné pořizování územně plánovací dokumentace

Ustanovení § 113 se použije v případech, kdy záměr nebo problém vyžaduje řešení v nadřazené i navazující územně plánovací dokumentaci a existuje společný schvalující orgán. Projednávání obou dokumentací může probíhat souběžně, není to však povinnost. K urychlení dochází tím, že navazující územně plánovací dokumentace nemusí být v době jejího pořizování v souladu s částmi nadřazené územně plánovací dokumentace, které jsou měněny souběžně pořizovanou změnou. Pro vydání a následné nabytí účinnosti však musí být splněno, že vydání nadřazené územně plánovací dokumentace je podmínkou pro vydání navazující územně plánovací dokumentace.

Vymezování zastavěného území § 114 – 120

Při vymezování území upraveného ustanoveními § 114 a násl. se vychází z posledního vymezení, z tzv. intravilánu, zakresleného v pozemkových mapách ke dni 1. září 1966, které jsou k dispozici na pracovištích katastrálních úřadů. Z území intravilánu se vyjmou vinice, chmelnice, lesní pozemky a neoplocené zemědělské pozemky, které přiléhají k hranici intravilánu a netvoří stavební proluku.

Zastavěné území

Oproti hranici intravilánu bude hranice zastavěného území rozšířena o

  • zastavěné stavební pozemky (kterými jsou pozemky evidované v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a prostorový celek se stavbami majícími určující funkci v tomto souvislém celku),

  • stavební proluky (tzn. nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen povolením k zastavění),

  • veřejná prostranství (pojem upravuje zákon o obcích),

  • pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území,

  • dráhy v části procházející intravilánem a ostatními pozemky zastavěného území,

  • další pozemky, které jsou obklopeny ze všech stran ostatními pozemky zastavěného území.

Do zastavěného území se zahrnují i nezastavěné pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. Posouzení jejich zastavitelnosti je ponecháno na řízení spojené s povolením stavby a musí být přesvědčivě zdůvodněno, aby nedocházelo k zneužití ustanovení zákona.

Vymezení zastavěného území se vydává formou opatření obecné povahy, které obsahuje textovou a grafickou část a podle správního řádu i odůvodnění. Obsah jednotlivých částí uvádí ustanovení § 116.

Pořizovatelem vymezení zastavěného území je úřad územního plánování obecního úřadu obce s rozšířenou působností a jedná se o činnost v přenesené působnosti. Navržené vymezení zveřejní v národním geoportálu územního plánování a v listinné podobě jej vystaví u příslušné obce k nahlédnutí. Místa, kde je možné do návrhu vymezení zastavěného území nahlédnout (tj. webovou adresu zveřejnění a místo, kde je návrh zveřejněn v listinné podobě u obce), pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou.

Vymezení zastavěného území vydává pořizovatel jen tehdy, pokud je vymezení v souladu s věcnými požadavky tohoto zákona a je-li v souladu s výsledky projednání. Doručí je veřejnou vyhláškou (doručena je 15. dnem po dni vyvěšení na úřední desce pořizovatele) a vloží do národního geoportálu územního plánování.

Nezastavěné území

V nezastavěném území lze povolovat stavby pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, a v souladu s jeho charakterem pouze stavby a zařízení vyjmenované v ustanovení § 120. U těchto vyjmenovaných staveb a zařízení není přípustná doplňková funkce bydlení nebo pobytové rekreace. Povolit je lze pouze v případě, že je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje.

Územní opatření

Územní opatření o stavební uzávěře

Územní opatření o stavební uzávěře upravené v ustanoveních § 121 a 122 je opatřením obecné povahy a navazuje na dosavadní právní úpravu. Vzhledem k tomu, že lze omezovat nebo zakazovat stavební činnost jen na nezbytně nutnou dobu a proces pořízení územně plánovací dokumentace byl oproti dosud platnému stavebnímu zákonu výrazně zkrácen, je stanovena pro platnost stavební uzávěry maximální doba 6 let.

Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce nebo realizaci veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Z tohoto ustanovení neexistuje výjimka.

Územní opatření o asanaci území

Územní opatření o asanaci území upravené v ustanoveních § 123 a 124 je opatřením obecné povahy a ve všem podstatném navazuje na dosavadní právní úpravu. Lze je vydat i pro území, ve kterém jsou závadné stavby, kontaminovaná místa nebo staré ekologické zátěže, a to z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, a u nichž je ve veřejném zájmu nebo z důvodu ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značných majetkových škod nutné nařídit úpravy, odstranění staveb, sanaci, rekultivaci kontaminovaných míst nebo starých ekologických zátěží. Územní opatření o asanaci území se jako jediné může odchýlit od jinak závazné územně plánovací dokumentace.

Pořizování a vydávání územních opatření § 125 - § 127

Návrh územního opatření připravuje pořizovatel podle ustanovení § 125 a násl. z moci úřední, jiného podnětu nebo na žádost obce nebo kraje. Bezodkladně postupuje při přípravě návrhu týkajícího se ohrožení života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie. Návrh zveřejní v národním geoportálu územního plánování, zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou a „doručí” – zašle jej dotčeným orgánům a příslušné obci nebo kraji.

Stanoviska mohou uplatnit dotčené orgány a pořizovatel se od nich může odchýlit jedině na základě výsledku řešení rozporů. Připomínky mohou uplatnit obec nebo kraj, jejichž území se územní opatření týká a také „každý” (veřejnost). Projednání stanovisek a připomínek probíhá písemnou formou. Stanoviska a připomínky se uplatňují do 30 dnů ode dne doručení návrhu (kterým je 15. den po vyvěšení veřejné vyhlášky). V případě územního opatření o asanaci území lze z důležitých důvodů tuto lhůtu zkrátit.

Návrh vyhodnocení připomínek zpracuje pořizovatel. Jeho součástí je odůvodnění, je-li navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně. Územní opatření vydává příslušný úřad územního plánování v přenesené působnosti nebo Nejvyšší stavební úřad. Úřadem územního plánování je krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Po vydání územního opatření zajistí pořizovatel jeho vložení do národního geoportálu územního plánování. Po nabytí účinnosti územního opatření je pořizovatel opatří záznamem o účinnosti.

Výjimku nelze udělit z územního opatření o asanaci území, ale jen z územního opatření o stavební uzávěře. Výjimku vydává úřad, který územní opatření pořídil a vydal. Při povolení výjimky musí být v odůvodnění prokázáno, že výjimka neohrožuje účel, pro který bylo územní opatření o stavební uzávěře vydáno.

Úprava vztahů v území

Plánovací smlouvy

Stavební zákon definuje v ustanoveních § 128 až 130 plánovací smlouvy jako veřejnoprávní smlouvy, které uzavírá stavebník a obec nebo kraj v samostatné působnosti nebo vlastník veřejné infrastruktury, jejímž předmětem je vzájemný závazek stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.

Na rozdíl od současné úpravy stavebního zákona, navrhované znění zákona neuvádí přímé zařazení plánovací smlouvy do systému územních řízení (viz článek Plánovací smlouva z 8. 4. 2020).

Stavební zákon upravuje obsah plánovací smlouvy, resp. stanovuje, k čemu se může obec, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury nebo jiná osoba zavázat. Protože je plánovací smlouva uzavírána v samostatné působnosti, v případě obce nebo kraje ji schvaluje vždy příslušné zastupitelstvo. Jednání v rozporu s plánovací smlouvou může být podle okolností považováno za zjevné porušení práva. Spory z uzavřených plánovacích smluv rozhoduje Nejvyšší stavební úřad, proti jehož rozhodnutí nelze podat rozklad.

Náhrady za změnu v území § 131

Úpravy náhrad za změnu v území v ustanoveních § 131 až 134 vycházejí z věcného záměru současného stavebního zákona. Zahrnují případy související s územním opatřením o stavební uzávěře (nebo jiným dočasným omezením) a vydáním nového územního plánu nebo jeho změny.

O poskytnutí náhrady musí požádat vlastník písemně a majetkovou újmu musí prokázat. Náhrada se poskytuje v penězích, na základě dohody lze poskytnout vlastníkovi jiný pozemek nebo stavbu (vč. možnosti případného cenového vyrovnání). Nedojde-li k dohodě na výši úhrady, rozhoduje o její výši soud.

Státní dozor ve věcech územního plánování § 135

Navržená úprava v zásadě vychází z ustanovení současného stavebního zákona, s ohledem na změny v institucionální oblasti je modifikuje v ustanoveních § 135 a 136 tak, aby se týkalo pouze procesů územního plánování.

Státní dozor ve věcech územního plánování vykonávají Nejvyšší stavební úřad a krajské úřady. Při výkonu této působnosti dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona. Státní dozor zahrnuje také stanovení nápravných opatření v případě nečinnosti pořizovatele.

Dozorčí orgán sleduje a hodnotí činnost dozorovaných osob a orgánů, popřípadě též reaguje na výsledky hodnocení. K základní úpravě ve stavebním zákoně se subsidiárně použije zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, ve znění pozdějších předpisů.