dnes je 13.7.2020

Input:

Nový stavební zákon - stavební řád

25.5.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.54 Nový stavební zákon – stavební řád

Mgr. Martina Pavelková

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Dne 25. listopadu 2019 byl do meziresortního připomínkového řízení předložen nový stavební zákon. Zákon předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj, dodavatelem návrhu byla Hospodářská komora. Dne 3. 4. 2020 bylo Ministerstvem pro místní rozvoj rozesláno připomínkovým místům vypořádání připomínek spolu s upraveným návrhem. Ve většině částí doznal návrh po vypořádání připomínek značných změn, příp. byl zcela přepracován. Opakování připomínkového řízení však Ministerstvo pro místní rozvoj dle svých mediálních prohlášení neplánuje. Nový zákon by měl nabýt platnosti v roce 2021 a účinnosti v polovině roku 2023.

V části šesté (ust. § 171 a násl.) nového stavebního zákona je upraven stavební řád. Tato část je členěna na dvanáct hlav, kdy každá z nich obsahuje větší či menší množství dalších podkapitol, podle tématu, jež upravují.

Hlava I – obecná a společná ustanovení

V této části je společně pro všechny typy řízení a postupů dle stavebního řádu upraven způsob podání a forma žádosti a evidence stavebních postupů (evidence řízení a jiných postupů). Současně je v úvodním ust. § 171 poměrně nekoncepčně, neboť se jedná spíše o ustanovení hmotného práva, řečeno, že povolování stavebním úřadem nepodléhají drobné stavby a změny využití území.

Hlava II – úkony před zahájením řízení

Jedná se v podstatě o novou část, neboť v platném stavebním zákoně je tato úprava obsažena spíše namátkově a nekoncepčně. V úvodu této části je upraven institut předběžné informace, která může obsahovat informace o podmínkách využívání území, o nezbytnosti povolení záměru, příp. jeho kolaudace, o věcném rozsahu posuzování žádosti, příp. o dotčených orgánech. Poskytuje ji stavební úřad.

Dále jsou v této části upravena vyjádření a závazná stanoviska (neintegrovaných) dotčených orgánů a lhůta pro jejich vydání. Předpokladem jejich uplatňování je princip koncentrace, podle které mohou být jejich případná doplnění uplatněna nejpozději při ústním jednání, příp. ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Současně je dotčený orgán vázán svým předchozím aktem (vyjádřením nebo závazným stanoviskem), tzn. že nový může vydat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve.

Jako poslední jsou v této části upravena vyjádření vlastníků dopravní a technické infrastruktury, a to náležitosti žádosti (přílohou musí být vždy dokumentace pro povolení záměru), lhůta a způsob doručení těchto vyjádření (lhůta 30 dnů, jinak fikce vyjádření bez připomínek) a úkony správce nebo provozovatele.

Hlava III – řízení o povolení záměru

Jedná se o nejobsáhlejší část stavebního řádu. Vedle obecných ustanovení o řízení v prvním stupni a řízení o odvolání obsahuje kapitoly o řízeních, jejichž předmětem jsou záměry EIA, o nestavebních záměrech a o změně záměru před dokončením.

V obecných ustaveních o povolovacím řízení je upraven okruh účastníků řízení (obdobně, jako ve stávající právní úpravě), včetně vymezení postavení společenství vlastníků jednotek. Zúžen je však okruh námitek, jež mohou tito účastníci uplatňovat, a to na námitky k hájení procesních práv, příp. v rozsahu přímého dotčení vlastnických či jiných práv k nemovitosti. Dále jsou rovněž obdobně jako ve stávající právní úpravě vymezeny náležitosti žádosti. Dokumentaci pro povolení záměru by měl žadatel vložit do evidence elektronických dokumentací a v žádosti na ni pouze odkázat. Mezi novinkami lze dále zmínit např. vyjádření stavebníka, které si je stavební úřad povinen vyžádat, zjistí-li, že žádosti nelze vyhovět. Lhůty pro vydání rozhodnutí jsou navrženy jako doposud v délce 30 až 60 dnů s tím, že v případě nečinnosti stavebního úřadu rozhodne na jeho místě nadřízený krajský stavební úřad. Institut automaticky generovaného povolení byl tedy v této části opuštěn. Za určitých podmínek (obec s územním plánem, nejedná se záměr EIA, bezvadná žádost) může stavební úřad vydat povolení stavby jako první úkon v řízení. Co se týče samotného povolení, to má být platné 2 roky (pokud stavební úřad nestanoví jinak, nejdéle však 5 let). Práva a povinnosti ze stavebního povolení mají nově ze zákona automaticky přecházet na právního nástupce.

Co se týče řízení o odvolání, to je upraveno v dílu druhém hlavy o povolování záměrů. Oproti obecné úpravě správního řádu je v ní stanoveno, že pokud odvolací orgán zjistí, že je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy, případně je nesprávné, může jej buď zrušit a řízení zastavit nebo změnit. Vyloučena je tedy v současné době hojně využívaná možnost rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání. Samostatně jsou upraveny také lhůty pro rozhodnutí odvolacího správního orgánu, jeho nečinnost, a postup odvolacího orgánu v případě, že odvolání podal účastník, který v rámci prvostupňového řízení udělil se záměrem souhlas, případně jsou namítány skutečnosti, jež mohly být uplatněny v řízení v prvním stupni.

V další části jsou upravena zvláštní pravidla pro řízení, jejichž předmětem je záměr EIA, a to obdobně, jak je tomu ve stávající právní úpravě.

Nestavební záměry jsou předmětem čtvrtého dílu této hlavy o povolovacích řízeních. V této části jsou rozlišeny změny využití území (v rámci kterých je upraven pozitivní i negativní výčet záměrů vyžadujících povolení stavebního úřadu), dělení a scelování pozemků a stanovení ochranného pásma. Zcela novým institutem má být tzv. rámcové povolení, které se má vydávat v případě souborů staveb v areálech jaderných zařízení, příp. je-li k povolení záměru příslušný jiný stavební úřad.

V poslední části této hlavy je upravena změna záměru před dokončením. Tato úprava zůstává principiálně obdobná jako doposud, včetně tzv. nepodstatných odchylek, které stačí projednat v kolaudačním řízení.

Hlava IV – výjimky z požadavků na výstavbu

Zatímco v ust. § 136 návrhu stavebního zákona je stanoven hmotně právní rámec povolování výjimek z požadavků na výstavbu, hlava IV stavebního řádu upravuje procesní aspekty tohoto typu řízení, a to náležitosti žádosti o výjimku, včetně povinných příloh a obecný rámec řízení. To vede samostatně stavební úřad příslušný k meritornímu rozhodnutí, přičemž na požádání účastníka může stavební úřad obě řízení stejně jako doposud spojit.

Hlava V – náhrada za nemajetkovou újmu

Zcela nová je úprava hlavy V, jež obsahuje jediný § 228. Ust. § 228 upravují náhrady za omezení práv k nemovitostem v důsledku stanovení ochranného pásma a v důsledku zrušení nebo změny rozhodnutí o povolení záměru stavebním úřadem z moci úřední v řízení o povolení veřejně prospěšné stavby nebo opatření.

Hlava VI – řízení o užívání

V prvním dílu této hlavy je upraveno kolaudační řízení, které má být povinné pro všechny typy staveb vyžadujících pro svou realizaci stavební povolení, vyjma některých jednoduchých staveb. Navržená právní úprava kolaudačního řízení vychází z právní úpravy ve stávajícím stavebním zákoně účinném od 1. 1. 2018. Dále jsou v této hlavě upraveny předčasné užívání, zkušební provoz a změna v účelu užívání stavby (tzv. rekolaudace).

Hlava VII – odstraňování staveb a terénních úprav

Struktura této části rovněž vychází ze stávající právní úpravy. Tato hlava zahrnuje povolování odstranění staveb, nařizování odstranění staveb, dodatečné povolování staveb a samotné provádění odstranění staveb.

Hlava VIII – mimořádné postupy

Ust. § 259 a násl. navržené úpravy nového stavebního zákona se věnují mimořádným opatřením při živelních pohromách a závažných haváriích a obnovám staveb poškozených mimořádnou událostí.

Hlava IX - nález

Ust. § 262 navrhovaného zákona upravují postup v případech, kdy v rámci stavební činnosti dojde k nepředvídanému archeologickému nebo paleontologickému nálezu, nálezu kulturně cenného předmětu, detailu stavby nebo chráněné části přírody.

Hlava X – kontrolní prohlídka

Další hlava, která stejně jako části týkající se náhrad za nemajetkovou újmu a nálezů obsahuje jediný §, se týká řádných kontrolních prohlídek prováděných na stavbě v souladu s jejich plánem v příslušném povolení.

Hlava XI – kontrola

Tato část upravuje tzv. mimořádné kontroly prováděné stavebními úřady za účelem kontroly plnění povinností vyplývajících ze stavebního zákona, z prováděcích předpisů a z vydaných povolení. Obsahuje ustanovení o kontrole z moci úřední, vstupech na pozemky a do staveb, o zakazujících opatřeních a opatřeních k nápravě.

Hlava XII – státní dozor ve věcech stavebního řádu

Poslední hlava části šesté o stavebním řádu, ve které je vymezena působnost orgánů vykonávajících státní dozor ve věcech stavebního řádu, a to Nejvyššího stavebního úřadu a krajských úřadů.