dnes je 13.7.2020

Input:

Nový stavební zákon - stavební právo hmotné - požadavky na vymezování pozemků

26.5.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.53 Nový stavební zákon – stavební právo hmotné – požadavky na vymezování pozemků

Mgr. Martina Pavelková

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Nový stavební zákon – stavební právo hmotné – požadavky na vymezování pozemků

Dne 25. listopadu 2019 byl do meziresortního připomínkového řízení předložen nový stavební zákon. Zákon předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj, dodavatelem návrhu byla Hospodářská komora. Dne 3. 4. 2020 bylo Ministerstvem pro místní rozvoj rozesláno připomínkovým místům vypořádání připomínek k návrhu nového stavebního zákona spolu s upraveným návrhem. Ve většině částí doznal návrh po vypořádání připomínek značných změn, příp. byl zcela přepracován. Opakování připomínkového řízení však Ministerstvo pro místní rozvoj dle svých mediálních prohlášení neplánuje. Nový zákon by měl nabýt platnosti v roce 2021 a účinnosti v polovině roku 2023.

V části čtvrté (ust. § 136 a násl.) nového stavebního zákona je upraveno stavební právo hmotné, čímž je do zákona částečně převzata obecná úprava obecných požadavků na výstavbu, která byla doposud svěřena pouze prováděcím právním předpisům. Podrobné vymezení těchto požadavků na výstavbu i některých jiných (např. stanovení náležitostí projektové dokumentace) však má být i nadále svěřeno prováděcím právním předpisům, příp. jiným právním předpisům (např. zákon o požární ochraně).

V hlavě I stavebního práva hmotného jsou upraveny požadavky na výstavbu. Požadavkům na vymezování pozemků jsou v této části věnována ust. § 137 – 141.

Obecné požadavky na vymezování pozemků

Dle ust. § 137 se pozemky vymezují v souladu s územně plánovací dokumentací, a nebyla-li vydána, s cíli a úkoly územního plánování. Dále musí být při vymezování pozemků zohledněny charakter a architektonická, urbanistická, kulturně-historická a archeologická hodnota území a kvalita vystavěného prostředí. Současně mají být pozemky vymezovány tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním umožňovaly využití pro stanovený účel. Samostatně je v ust. § 137 odst. 2 upraveno také vymezování pozemků s ohledem na účel jejich využití v zastavěném území obce bez územního plánu, ve kterém lze vymezovat pozemky a povolovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením nebo rekreací, stavby pro dopravní a technickou infrastrukturu a pozemky veřejných prostranství. Vymezování jiných pozemků a umisťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud jsou tyto stavby v souladu s charakterem území a nesnižují kvalitu životního prostředí stanovenou jinými právními předpisy. Důraz má být při vymezování pozemků kladen na vymezování veřejných prostranství, zejména ulic. Co však stavební zákon v navržené podobě už nevyžaduje, je, aby byly nově vymezované pozemky (nikoliv stavební) dopravně napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.

Požadavky na vymezování stavebních pozemků

Samostatně jsou v ust. § 138 upraveny požadavky na vymezování stavebních pozemků. Prakticky se částečně jedná ještě o další obecné požadavky na vymezování pozemků. Pozemky totiž dle ust. § 138 odst. 1 nesmí být děleny tak, aby bylo vyloučeno jejich účelné využití. Pozemky, jejichž součástí je stavba, nesmí být děleny tak, aby tím došlo k oddělení části stavby, která není schopná samostatného užívání. O tom, jakým způsobem by účelnost využití měla být prakticky hodnocena, příp. o vztahu tohoto ustanovení vůči obecnému požadavku na vymezování pozemků v ust. § 137 odst. 1 důvodová zpráva mlčí.

Dle odst. 2 se stavební pozemek vymezuje tak, aby svými

vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci. V nové verzi upraveného návrhu byla opuštěna možnost zajistit přístup ke stavebnímu pozemku i jiným způsobem než veřejně přístupnou pozemní komunikací.

Současně musí být stavební pozemek vymezen tak, aby bylo vyřešeno umístění odstavných a parkovacích stání, nakládání s odpady a odpadními vodami a hospodaření se srážkovými vodami. Tyto požadavky mají být nově řešeny již při vymezování stavebních pozemků, zatímco v dosavadní právní úpravě i v původním návrhu nového stavebního zákona s nimi bylo počítáno „až” v rámci umisťování staveb.

Veřejné prostranství

Vymezování veřejných prostranství je v ust. § 139 věnována značná péče, čemuž odpovídá i rozsah předmětných ustanovení. Důraz je kladen na definování účelu veřejných prostranství, jež mají sloužit mimo jiné omezování dopadů oteplování a sucha zejména vytvářením možností vsakování vody a výsadby dřevin, nebo také zajištění dostupnosti a obsluhy území a jeho prostupnosti pro užití chodci (včetně osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace) a bezmotorovou dopravou. Upřednostňováno má být přitom povrchové úrovňové křížení chodníků a cyklistických stezek s pozemními komunikacemi před podchody a nadchody (s výjimkou komunikací I. třídy). Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy jako součást veřejných prostranství musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Důraz je kladen také na provozní a prostorové propojení veřejných prostranství do volné krajiny.

Ulice

Další regulativy pro vymezování a využívání pozemků jsou obsaženy v ust. § 140 a týkají se tvorby ulic. Ty musí svými vlastnostmi, zejména šířkou, umožňovat předpokládané využití v souladu s charakterem území. Upřednostňováno bude takové řešení, které umožní vznik výsadbového pásu pro stromy nebo jinou veřejnou zeleň.