dnes je 13.10.2019
Input:

Metodika MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi

26.9.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.39 Metodika MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi

Mgr. Martina Pavelková

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

V srpnu 2018 publikovalo Ministerstvo životního prostředí na svých internetových stránkách, v sekci Odpadové hospodářství metodický návod pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. Tato pomůcka je dostupná na této internetové adrese: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/metodika_stavebni_odpady/$FILE/OODP-metodicky_navod_SDO-20180904.pdf. Nahradila tak metodický pokyn k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb, který byl zveřejněn ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, ročník XVIII, částka 3 v březnu 2008.

Metodika směřuje zejména vůči osobám odpovídajícím za přípravu a provádění staveb (stavebník, stavební dozor, stavby vedoucí…) a orgánům veřejné správy a jejím cílem je omezení množství nebezpečných odpadů vznikajících při stavební činnosti, usnadnění a sjednocení kategorizace vznikajících odpadů, zajištění přednostního využívání stavebních a demoličních odpadů a minimalizace rizik v souvislosti s těmito činnostmi.

V úvodu se metodika věnuje definicím pojmů, jako jsou stavební a demoliční odpad, stavby dopravní infrastruktury, opětovné použití, využívání a úprava odpadů, recyklát ze stavebního a demoličního odpadu a dalším. Následně upravuje metodika doporučení ve vztahu k dílčím fázím či jednotlivým druhům stavební činnosti. Věnuje se odstraňování staveb, změnám a údržbám staveb a stavbám dopravní infrastruktury, a to ve fázi příprav i samotné realizace.

Co se týče přípravy odstraňování staveb, případně změn a údržby staveb, metodika rozlišuje mezi stavbami, jejichž odstranění nevyžaduje žádné opatření stavebního úřadu, příp. vyžaduje pouze ohlášení, a stavbami, jejichž odstranění je možné provést pouze na základě stavebního povolení. U staveb, pro jejichž odstranění je vyžadováno stavební povolení a zpracování dokumentace bouracích prací je doporučováno provést důkladnou prohlídku všech prostor dotčeného objektu a jeho okolí, a to v ideálním případě stavebníkem, projektantem, osobou pověřenou k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a odborníkem na demontáže staveb. V této souvislosti metodika označuje také dokumenty a skutečnosti, se kterými by se uvedené osoby měly seznámit ještě před samotnou prohlídkou. Při prohlídce, ze které by měl být pořízen protokol, je doporučeno zaměřit se na ověření tloušťky příček a podhledů a na dobu jejich zabudování do stavby a jednoznačně identifikovat nosné prvky a překontrolovat jejich rozměry a provedení. Současně by měl být s ohledem na stanovený postup demolice identifikován stavební odpad a nebezpečný odpad, který při demolici vznikne, včetně těch prvků, které je potřeba ze stavby odstranit před demolicí, a možnosti jejich recyklace. Oddělené zpracování odpadů při demolici má zabránit jejich míšení. V případě odstraňování staveb dopravní infrastruktury, jakožto zvláštní kategorie staveb, metodika doporučuje při odběrech vzorků ze stavby využívat mimo metody vzorkování s úsudkem též metodu systematického vzorkování. Žádoucí způsob provádění vzorkování je v metodice podrobně rozepsán.

K samotnému provádění odstranění staveb nebo jejich částí metodika doporučuje jej realizovat po částech tak, aby byly nejprve odstraněny části obsahující příměsi komplikující recyklaci zbývajícího stavebního odpadu a části, které by mohly kontaminovat ostatní odpady nebezpečnými odpady. Co se nebezpečných odpadů týče, mají původce a osoba oprávněná k nakládání s nimi, i další povinnosti, a to jejich řádné označování a zpracovávání identifikačních listů. Stavby je tedy potřeba rozebírat postupně a s přihlédnutím k dalšímu materiálovému využití jednotlivých dílčích částí. Jednotlivé materiály (jejichž příkladmý výčet metodika obsahuje) je potřeba při demolici třídit a shromažďovat odděleně. Totéž se týká i odpadu z obalů. Tyto odpady mohou být následně předány do recyklačních zařízení, příp. do jiných zařízení určených k nakládání s odpady. V případě, že mají být stavební výrobky demontovány a opětovně využity v rámci jiné stavby, o stavební odpad se nejedná.

V rámci naplňování cíle Plánu odpadového hospodářství ČR je projektantům doporučeno upřednostňovat využívání vhodných stavebních a demoličních odpadů a výrobků z nich vyrobených, příp. s recyklací odpadů a opětovným použitím výrobků počítat již ve fázi projektové přípravy stavby.

Využitelnosti této pomůcky v praxi se věnuje článek Ing. Ladislava Bukovského Stavební a demoliční odpady publikovaný v periodiku ČKAIT Z+i , ročník 2019, číslo 3. Článek je dostupný na této internetové adrese: http://zpravy.ckait.cz/vydani/2019-03/stavebni-a-demolicni-odpady/ a autor v něm vyjadřuje názor, že předmětná metodika je mírně idealistická a v praxi obtížně použitelná, neboť stavby se v praxi nerozebírají, ale demolují, a to jak stojí a leží. Problematicky vidí autor skutečnost, že není stanoveno minimální množství odpadu, který je nutno recyklovat, tzn. že metodika dopadne bezúčelně i na ty nejmenší řemeslníky, kteří produkují odpad v zanedbatelné míře. Současně není věnována dostatečná pozornost nelegálním skládkám ani tomu, že odpad vznikající při podnikatelské činnosti větších firem je často ukládán do sběrných dvorů určených pro občany.