dnes je 7.12.2019
Input:

Malá vodní elektrárna jako stavba, pro kterou lze práva k pozemkům vyvlastnit

3.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.42 Malá vodní elektrárna jako stavba, pro kterou lze práva k pozemkům vyvlastnit

Mgr. Martina Pavelková

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

V rozsudku ze dne 15. 5. 2019, sp. zn. 22 A 23/2018, rozhodoval Krajský soud v Ostravě o žalobě proti rozhodnutí krajského úřadu, kterým bylo potvrzeno usnesení stavebního úřadu o zastavení územního řízení pro nedoložení souhlasů vlastníků pozemků, na kterých měl být uskutečněn záměr malé vodní elektrárny.

Žalobce byl v předmětné věci toho názoru, že souhlasy vlastníků pozemků nebyly v dané věci potřeba, neboť byly splněny podmínky pro jejich vyvlastnění. Podle ust. § 170 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona lze práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb, odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jedná-li se o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel. V daném případě byl žalobce přesvědčen, že záměr je v územně plánovací dokumentaci vymezen, neboť se nachází v ploše pro územní systém ekologické stability, jejíž přípustné využití je i pro stavby na vodních tocích. Současně byl žalobce přesvědčen i o tom, že pro daný záměr je dána možnost vyvlastnění i energetickým zákonem, neboť se jedná o výrobnu elektřiny zřizovanou ve veřejném zájmu. Neztotožnil se tak s názorem žalovaného správního orgánu, že by se muselo jednat výrobnu s výkonem nad 100 MW. Dle žalobce bylo potřeba posoudit veřejnou prospěšnost záměru nikoliv podle energetického zákona, ale podle místních poměrů a také v souvislosti s tím, že mají být využívány obnovitelné zdroje.

Krajský soud v reakci na uvedené žalobní námitky uvedl, že v územním řízení, pokud nejsou doložena vlastnická práva k dotčeným pozemkům, se rozhodující orgán zabývá zjištěním, zda pro předmětný záměr existuje teoretická možnost práva k pozemkům vyvlastnit, tedy zda je dán zákonem stanovený vyvlastňovací titul. Co se týče úpravy obsažené ve stavebním zákoně se krajský soud ztotožnil s výkladem obou správních orgánů, a sice že veřejně prospěšná stavba, pro kterou má být vyvlastňováno, musí být v územně plánovací dokumentaci vymezena explicitně. Tomu odpovídá i zákonný obsah územně plánovací dokumentace, jež vymezení takovýchto staveb výslovně předpokládá. K závěrům krajského úřadu se dále krajský soud přiklonil i v části týkající se energetického zákona a jeho výkladu, že výrobnou elektřiny ve smyslu energetického zákona se dle definic pojmů (§ 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb.) rozumí pouze výrobna o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více. V daném případě tedy krajský soud potvrdil, že se o stavbu, pro kterou by bylo možné práva k pozemkům vyvlastnit, nejedná.