Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Stavby, terénní úpravy a zařízení nevyžadující stavební povolení ani ohlášení

30.6.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.3 Stavby, terénní úpravy a zařízení nevyžadující stavební povolení ani ohlášení

Ing. Jitka Kylarová

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Část stavebního řádu stavebního zákona začíná v § 103 netradičně přehledem staveb, terénních úprav a zařízení (dále budou v textu pro zjednodušení uváděny jen stavby), které nevyžadují stavební povolení, ani ohlášení stavebnímu úřadu. I když to zákon výslovně neuvádí, stavební povolení ani ohlášení nebude třeba ani pro změny těchto staveb, pokud zůstane zachován jejich charakter, a to vč. rozměrových údajů uvedených v zákoně.

Seznam staveb nepodléhajících úkonům vůči stavebnímu úřadu je poměrně obsáhlý a obsahuje podrobné údaje, kterými se jednotlivé stavby pro daný účel charakterizují. V tom spočívá určité nebezpečí pro stavebníky, resp. nutnost pečlivě a správně tyto údaje posoudit a dodržet, pokud budou některou z uvedených staveb realizovat. Nejistota stavebníků, pokud nejsou odborníky v dané oblasti, může například vznikat při hodnocení údaje o výšce nebo zda se jedná o podzemní podlaží apod. V pochybnostech lze doporučit konzultaci na stavebním úřadu, popř. požádat jej o vyjádření. Avšak, jak bude dále uvedeno, skutečnost, že tyto stavby nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, ještě neznamená, že nevyžadují jiný úkon podle stavebního zákona. Předně si ale připomeňme, kterých staveb, terénních úprav a zařízení se to podle § 103 odst. 1 stavebního zákona týká.

Stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení

Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují:

  1. Budovy, a to:

    1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů;

    2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);

    3. stavby pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení;

    4. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky;

    5. zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky;

    6. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.

    Stavby uvedené v bodech 4 až 6 mohou mít jedno podzemní podlaží.

  2. Technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání, a to:

    1. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, a telefonní budky, včetně přípojných komunikačních vedení veřejné komunikační sítě a přípojných energetických vedení, zejména pro veřejné telefonní automaty a jejich stavební úpravy;

    2. vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy;

    3. povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla;

    4. zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy;

    5. stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nemění jejich parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin;

    6. topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody;

    7. stavební úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa;

    8. přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m.

  3. Stožáry, antény a jiná zařízení, a to:

    1. konstrukce chmelnic, vinic a sadů;

    2. antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 15 m;

    3. sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení do celkové výšky 1,5 m;

    4. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely;

    5. podpěry lanových drah, které nevedou přes veřejné komunikační plochy a slouží pro nákladní dopravu, pro které bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby;

    6. stožáry pro vlajky;

    7. bleskosvody a zařízení, která tvoří jeho součást;

    8. informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 ;

    9. informační a reklamní zařízení, u nichž byla územním rozhodnutím nebo územním souhlasem omezena doba trvání nejvýše na 3 měsíce a jejichž celková výška nepřekračuje 10 m a celková plocha 20 m2 ;

    10. informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích;

    11. označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení veřejně prospěšných staveb, staveb právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých kulturních památek podle zvláštního právního předpisu, popřípadě značkou stanovenou mezinárodní smlouvou.

  4. Zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné zdi, oplocení, a to:

    1. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;

    2. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m;

    3. zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv do objemu 50 m3 a do výšky 3 m mající doklad o shodě s technickými požadavky podle zvláštního právního předpisu39);

    4. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

    5. bazény do 40 m2 zastavěné plochy;

    6. ploty;

    7. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;

    8. opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím.

  5. Udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.

  6. Terénní úpravy a zařízení malého rozsahu, a to:

    1. úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími;

    2. výkopy a násypy pro uložení zásobníků podle písmene d) bodů 1 až 3;

    3. skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží pro skladování a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

    4. odstavné plochy pro jízdní kola, včetně konstrukcí pro uchycení kol;

    5. stavby mostních vah.

  7. Ostatní stavby a zařízení, a to:

    1. důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů;

    2. cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi a divadlo;

    3. přenosná zařízení, konstrukce a lešení;

    4. propustky na účelových komunikacích;

    5. výrobky, které plní funkci stavby, včetně nosných konstrukcí pro ně, nepodsklepené, pokud nebudou sloužit k užívání osobami nebo k ustájení zvířat.

  8. Stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost.

V případě stavebních úprav pozemních komunikací a udržovacích prací na nich, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, odkazuje stavební zákon na zvláštní právní předpis, tzn. na vyhlášku č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ta v § 15 stanoví, že se jedná o práce prováděné na komunikacích v rámci jejich údržby, pokud:

  1. jejich provedení nemůže ovlivnit stabilitu stavby (zásahem do nosných konstrukcí), její vzhled nebo životní prostředí,

  2. nejsou prováděny na stavbě, která je kulturní památkou nebo se nachází na území památkové rezervace nebo památkové zóny,

  3. nedochází k jakémukoliv rozšíření komunikace, změně její trasy nebo nivelety,

  4. nemohou být dotčeny zákonem chráněné zájmy a práva jiných osob, včetně práv, která plynou ze styku komunikace s jinými dopravními cestami, inženýrskými sítěmi, jinými vedeními, vodami a vodními díly a s chráněným územím (§ 36 a 37 zákona č. 13/1997 Sb.),

  5. nevyžadují částečnou nebo úplnou uzavírku komunikace (§ 24 zákona č. 13/1997 Sb.).

Tyto práce jsou podrobněji popsány v přílohách č. 5 a 7 citované vyhlášky.

Zbytečná složitost stavebního zákona nutí zkoumat v dalších ustanoveních, zda výše uvedené stavby, terénní úpravy a zařízení nevyžadují jiný úkon vůči stavebnímu úřadu. Proto je třeba seznam uvedených staveb, terénních úprav a zařízení ještě konfrontovat s § 79, kde jsou uvedeny stavby, terénní úpravy a zařízení, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas, a dále s § 96, který obsahuje výčet staveb, terénních úprav a zařízení, u nichž postačí územní souhlas. Územní souhlas je totiž třeba vydat mimo jiné u staveb, jejich změn a zařízení, která nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle § 103 odst. 1 a 2. Z toho je však třeba zase eliminovat případy, kdy podle § 79 není třeba územní rozhodnutí ani územní souhlas. Z výše uvedených staveb a zařízení, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, se jedná o:

  1. informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,

  2. stožáry pro vlajky do výšky 8 m,

  3. povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,

  4. sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí, a související zařízení do celkové výšky 1,5 m,

  5. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,

  6. bleskosvody a zařízení, která tvoří jejich součást,

  7. informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích,

  8. opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,

  9. propustky na účelových komunikacích,

  10. přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce,

  11. signální a monitorovací zařízení umísťovaná na stávajících stavbách,

  12. cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,

  13. označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení veřejně prospěšných staveb, staveb právnických a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých kulturních památek podle zvláštního právního předpisu, popřípadě značkou stanovenou mezinárodní smlouvou.

Uvedené uvolnění se nevztahuje na kulturní památky a ustanovení písm. a), b), h) a i) se nevztahuje na nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny.

Důležité připomenutí – podle § 81 odst. 3 stavebního zákonaúzemní rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce.

Pokud stavby, konstrukce či zařízení uvedené v § 103 odst. 1 (a neuvedené výše v přehledu záměrů, které nevyžadují územní souhlas) budou zřizovány jako přenosné s dobou trvání do 30 dnů, nebudou podle § 79 odst. 3 stavebního zákona vyžadovat ani územní souhlas, ani stavební povolení nebo ohlášení.

Avšak ani zjištění, že pro některou stavbu postačuje vydání územního souhlasu, neznamená, že se tak stát musí. Vydání územního souhlasu je omezeno na zcela nekonfliktní případy. Územní souhlas lze pro určitý záměr (stavbu) vydat pouze v případě, že se jedná o stavbu v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, stavbou se poměry v území podstatně nezmění, nebude mít nároky na veřejnou infrastrukturu a závazná stanoviska dotčených orgánů budou kladná bez podmínek. I když se to netýká v této kapitole uvedených staveb, územní souhlas nelze vydat, vyžaduje-li záměr posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Ani splnění podmínek pro vydání územního souhlasu ale neznamená, že územní souhlas bude vydán, protože tento postup je možností, nikoli povinností stavebního úřadu. Nejen, když stavební úřad dojde k závěru, že záměr (stavba) nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, ale také v případě, že je třeba stanovit podmínky pro realizaci záměru (stavby), rozhodne usnesením o projednání záměru (stavby) v územním řízení.

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: