dnes je 19.11.2019
Input:

Kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny

12.6.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.30 Kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny

Mgr. Martina Pavelková

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Soustava NATURA 2000 a její ochrana je do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny promítnuta ze dvou evropských směrnic (tzv. směrnice 2009/147/ES, o ptácích, a směrnice 92/43/EHS, o stanovištích). NATURU tvoří soustava chráněných území, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Cílem této úpravy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Seznam rostlin, živočichů a typů přírodních stanovišť, pro které mají být lokality NATURA vymezeny, je obsažen v přílohách uvedených evropských směrnic. V České republice jsou chráněná území NATURA vyhlašována nařízením vlády.

Je-li v území zamýšlen záměr, u kterého lze dle stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny předpokládat možný negativní vliv na soustavu NATURA (ať už v rámci územního průmětu nebo pouze dosahem negativního vlivu), resp. tento negativní vliv nelze důvodně vyloučit, je potřeba postupovat podle ust. § 45h a násl. zákona o ochraně přírody a krajiny. Takový záměr se podle příslušných ustanovení posuzuje z hlediska jeho vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., přičemž součástí tohoto posouzení je také tzv. naturové hodnocení. Závěry naturového hodnocení jsou tak inkorporovány v závazném stanovisku EIA (vyjma kompenzačních opatření). Naturové posouzení zpracovává osoba se zvláštní autorizací.

Nevyloučí-li výsledek tohoto posouzení významný negativní vliv koncepce nebo záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, musí být zpracovány varianty řešení, jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit; tyto varianty musí být také předmětem posouzení EIA. V případě, že není nalezeno variantní řešení bez významného negativního vlivu, lze schválit pouze variantu s nejmenším možným vlivem, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a až po uložení kompenzačních opatření. Jde-li o významný negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy, lze záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Z jiných důvodů lze záměr schválit pouze se stanoviskem Komise. Kompenzačními opatřeními se v takových případech rozumí vytvoření podmínek pro zachování nebo zlepšení záměrem ovlivněných předmětů ochrany ve stejné lokalitě nebo nahrazení lokality jinou lokalitou v obdobném rozsahu a kvalitě a jejich součástí mohou být opatření směřující k nahrazení možných dočasných ztrát na předmětu ochrany. Toliko hovoří zákon k posuzování a schvalování záměrů s možnými negativními vlivy na soustavu NATURA.

Co se samotných kompenzačních opatření týče, ty upravuje ust. § 45i odst. 11 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Příslušným ke stanovení kompenzačních opatření je orgán ochrany přírody, ten rozhoduje na podnět orgánu příslušného ke schválení záměru (typicky stavební úřad). O uložení kompenzačních opatření rozhoduje orgán ochrany přírody nezávisle na závazném stanovisku EIA. Kompenzační opatření musí být zajištěná a funkční ještě před realizací záměru, nikoliv však před jeho schválením. Do doby, než orgán ochrany přírody vydá vyjádření, kterým zajištění kompenzačních opatření potvrdí, se odkládá vykonatelnost rozhodnutí, kterým byl záměr schválen. Nelze-li očekávat, že plnohodnotné funkčnosti kompenzačních opatření bude dosaženo v přiměřené době, považují se kompenzační opatření za zajištěná, pokud existuje odůvodněná záruka, že tato opatření budou plnohodnotně funkční a celková soudržnost soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit bude zajištěna. Tato úprava platí pro oba případy, tedy záměry s významných negativním vlivem na běžné lokality soustavy NATURA i lokality s prioritními druhy nebo typy stanovišť. Orgán ochrany přírody, který kompenzační opatření ukládá, o těchto informuje Ministerstvo životního prostředí, které následně informuje Komisi. Na rozdíl od opatření ke kompenzaci a zmírnění nepříznivých vlivů dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která mohou být součástí závazného stanoviska EIA, se kompenzační opatření dle ust. § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny nevztahují pouze k lokalitě, kde má být realizován předmětný záměr, ale slouží k zachování celkové ekologické soudržnosti sítě Natura 2000, tzn. že jejich realizace může být dle deklarovaného cíle uložena prakticky kdekoliv na území příslušného členského státu. Teoreticky může nastat i takový případ, kdy kompenzační opatření adekvátní negativnímu vlivu řešeného změru nalézt nejde, tak však je důvod pro zamítnutí žádosti o povolení takového záměru. V rámci kompenzačních opatření může být uloženo např. vytvoření podmínek pro trvalou existenci druhu rostliny, živočicha anebo přírodního stanoviště v těch částech lokality, kde se dosud nevyskytoval, nebo o vytvoření nové lokality s minimálně stejnými parametry z hlediska příslušného druhu rostliny, živočicha anebo přírodního stanoviště, jako měla doposud lokalita, jež má být negativně ovlivněna. Vzhledem k tomu, že plná funkčnost provedených opatření může nastat i v řádu mnoha desítek let, postačí pro zajištění jejich funkčnosti i odůvodněný předpoklad vycházející z aktuálního stavu a vývoje dotčeného stanoviště, případně i srovnatelných stanovišť po provedení obdobného zásahu.