Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Investor a implementace BIM

13.6.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.11.2 Investor a implementace BIM

Ing.. Bohumír Číhal

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Investor bývá stranou, u které celý proces realizace stavebního záměru vzniká. Od něj pochází iniciace, požadavky, specifikace. Také může vznést požadavek na zpracování zamýšleného projektu metodou BIM. Mezi požadavky investora bývá často možnost sledovat co nejlépe průběh projektu. To BIM umožňuje v mnohem širším měřítku, než jak bylo dosud zvykem. Na druhou stranu je potřeba vzít na vědomí, že návrh projektu touto metodou bývá náročnější a tím pádem v prvních fázích nákladnější. Při vhodném provedení však vzniká rychlejší a kvalitnější návrh, z jehož předností se bude v ideálním případě čerpat až do samotného konce životního cyklu stavby. Pokud se projekt zpracovává jako jeden informační model a již v rané fázi se do něj zapojují různé profese, je možné se vyvarovat kolizím a již v počáteční části návrhu směrovat k optimálnímu stavu (mj. z hlediska energetické náročnosti, výsledné ceny a uživatelského komfortu). Při porovnání nákladů na návrh s celkovými náklady stavby (realizace a provoz) se dražší návrh v komplexním měřítku vyplatí.

Obr. č. 1: Investor v procesu BIM

BIM sám nemusí nutně vést k úspěchu projektu. BIM je sada technologií a vyvíjejících se pracovních procesů, které musí být podporovány týmem manažerů, společně s investorem (vlastníkem, firmou). Zde jsou některé klíčové faktory, které by měl investor vzít v úvahu, když chce implementovat BIM do svého projektu.

Investor součástí týmu

V první řadě je důležité, aby budoucí vlastník nebo jeho výhradní zástupce byl aktivní součástí projektového týmu. Pomůže to řídit procesy v celé šíři projektového týmu a včas identifikovat problémy, které by kolidovaly s jeho představou. Vstupy od investora by neměly být vnímány jako přítěž laika, ale naopak jako benefit, kde modelování probíhá dle představ investora (potažmo budoucího vlastníka). Jeho požadavky jsou více transparentní a nedojde k nepochopení s projektovým týmem, protože jeho představy jsou neustále komunikovány. Zapojení investora do sestavování modelu od samotného počátku je z pohledu BIM rozhodujícím krokem pro úspěšný projekt. Projektový tým pak musí vytvořit jasné role, odpovědnosti a metody pro komunikaci a také zajistit, aby investor nebo jeho zástupce byli vždy k dispozici, když je třeba.

BIM nelze zavádět bezhlavě. Je třeba

  • provést analýzu současného stavu,

  • vytvořit plán implementace BIM,

  • zavést procesní řízení,

  • definovat změny v používaných nástrojích,

  • definovat změny v používaných procesech,

  • vždy je třeba vědět proč je každá změna iniciována,

  • vyhodnocovat dosavadní průběh zavádění.

Míra využití BIM v projektu se může lišit podle požadavků investora. Proto je nezbytné, aby si investor před samotným zadáním projektu zodpověděl otázky, podle kterých posoudí konkrétní cíle projektu z hlediska BIM a využití BIM pro řešený projekt. Důležitou otázkou je, zda všechno, co BIM nabízí, opravdu potřebuje, zda na to má peníze a hlavně týmy, které jsou dostatečně odborně fundované. Mohou se vyskytnout i specifické otázky. Návrh a zodpovězení těchto otázek je doporučeno vypracovat v dialogu s konzultantem pro BIM, instituci nebo společnosti, která se problematikou BIM zabývá. Dialogem je miněna aktivni spolupráce na tvorbě zadáni projektu vedeného v prostředí BlM.jehož součástí je právě položení a zodpovězení řady otázek, které definují cíle, cenu a pracnost projektu.

Řada investorů či zadavatelů se snaží najít řešení pomocí striktních smluvních dohod a omezení. Striktní pravidla ale omezují důvěru a možnosti komunikace. Je tedy v nejvyšším zájmu zadavatele a jeho koordinátora BIM věnovat maximální pozornost dvěma dokumentům, které mimo jiné stanovují formální popis toho, jak bude spolupráce a výměna informací vypadat. Jde o požadavky zadavatele na informace a plán realizace BIM, jak uvedeme dále.

Zadání BIM

Správné zadání BIM je klíčové pro jeho úspěšné využití. Pokud investor požaduje BIM a nijak tento svůj požadavek podrobněji nespecifikuje, může se stát. že dostane něco úplně jiného, než co si představoval. Specifikace požadavků na BIM v rámci projektu, jejich zadání a následné důsledné vyžadování lze rozdělit do několika klíčových postupných kroků:

  • vyjasnění záměru,

  • personální zajištění týmu investora,

  • specifikace zadání (požadavků investora),

  • nalezení vhodných spolupracovníků v projektu,

  • formulace společného postupu všech zúčastněných stran v projektu pro jednotlivé fáze projektu,

  • smluvní zajištění.

Vyjasnění záměru

Investor by měl mít jasnou představu o tom, jakým způsobem požaduje využití BIM pro své investiční představy. Je nutné jasně definovat, co očekává od přípravné fáze, realizační fáze a případně i od fáze užívání objektu a demolice. Cíle je třeba definovat pro jednotlivé fáze projektu, protože každá fáze je diametrálně odlišná od té předchozí nebo budoucí a každá má v reálném procesu jiné cíle.

Cíle je vhodné rozlišit na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobý cíl zasahuje do více nebo všech fází výstavbového projektu a krátkodobé cíle, které plní podružné kroky ke splnění cíle dlouhodobého se mu podřizuji. Hlavním dlouhodobým cílem může být například zrealizovat optimálně navržený projekt, který nepřesáhne původní výši investice a který lze efektivním způsobem provozovat v rámci uživatelské fáze. Krátkodobé cíle pro jednotlivé fáze jsou například zpracování optimálního 3D modelu (realizace stavby), zpracování modelu skutečného provedení, kontrola prostavěnosti a koordinace dílčích kroků v rámci realizace stavby, aby nebyla stavba neúměrně prodražována nebo prodlužována doba její realizace.

Personální zajištění týmu Investora

Udělat si jasnou představu o záměru ve spojení s BIM není vždy jednoduché. Investor k tomu musí mít potřebné znalosti, aby dokázal odhadnout možnosti dostupných technologií, reálnost požadavků na výstupy, komplikovanost procesů spolupráce apod. Vzhledem ke komplikovanosti problematiky není běžné, aby jedna osoba obsáhla veškeré znalosti, proto je vhodné (v závislosti na velikosti projektu), aby si investor sestavil tým. který mu s tím pomůže.

Klíčovou roli v této oblasti zastává koordinátor BIM (projektový manažer BIM), který se v problematice BIM orientuje a jehož úkolem je zastupovat účastníka projektu (v tomto případě investora) ve věcech týkajících se BIM po technické i manažerské stránce. Podílí se zejména na specifikaci informací, splnění smluvních požadavků a na zajištění vztahů mezi účastníky projektu a jednotlivými pracovníky. Nelze zaměňovat koordinátora BIM za CAD manažera, protože koordinátor BIM má mnohem širší oblast své činnosti, zejména v měkkých manažerských oblastech.

Role koordinátora se může lišit hierarchií odpovědností a existuje například hlavní koordinátor BIM apod. U menších projektů je běžné, že osoba koordinátora BIM zároveň zastává i jiné projektové role (například TDI apod.). U větších projektů se naopak tým investora může rozrůst o větší počet odborníků na BIM. V případě, že investor nemá (nebo nehodlá budovat) vlastní tým na realizaci BIM, může tuto službu zadat externě.

Specifikace zadání, tvorba zadávacích podkladů

Pokud má investor jasný záměr a zajištěnu kvalifikaci k jeho formulaci, je třeba specifikovat zadání. To je klíčový krok standardizace využití BIM a je proto třeba zadání specifikovat do dostatečných podrobností a ve formě, které budou ostatní účastníci projektu rozumět. Důležité je shrnující požadavky zadavatele na informace a případně další dokumenty, popisující další obecné požadavky na projekt z hlediska BIM jednoznačně specifikovat písemně, a to nejen za účelem jasného zadání, ale také za účelem utřídění investorových myšlenek.

Tento proces je založen na dodržování striktních pravidel, která musí být definována v co největší míře na začátku každé fáze. Proto je důležitá nejen znalost potřebných technologií, standardů a osvědčených postupů ale též znalost stanovených či mezi účastníky BIM dohodnutých pravidel. Zásadní je také následné dodržování těchto pravidel, tedy i jejich monitoring, který by měl být taktéž obsažen v rámci zadávacích podmínek.

Podkladem pro výběr požadavků (kromě využití zahraničních zkušeností) jsou připravovaná národní pravidla pro standardizaci obsahu dat uložených uvnitř BIM modelu (např. pracovní návrh SFDI MD z dubna 2018 – CDE pro stavby dopravní infrastruktury) a technické normy upravující formát dat (např. ČSN EN ISO 16739 Datový formát Industry Foundation Classes (IFC) pro sdílení dat ve stavebnictví a ve facility managementu: 2017).

Nalezení vhodných spolupracovníků

S existujícími požadavky zadavatele na informace je třeba vyhledat spolupracovníky (osoby, projektové ústavy, organizace), kteří budou schopni se projektu v požadované míře účastnit. Je důležité najít mezi kvalifikovanými osobami takové spolupracovníky, kteří dokáží s týmem investora na dostatečné úrovni komunikovat a rozumějí investorovým požadavkům. Mohou to být například architekti (studie), projektanti nebo třeba jen další investorovi experti. Především koordinátor BIM musí toto posoudit a na základě referencí a zkušeností potenciálních spolupracovníků pomoci investorovi učinit kvalifikované rozhodnutí.

Formulace společného postupu – Plán realizace BIM

Na základě jasně definovaných požadavků zadavatele na informace mohou jednotliví dodavatelé nejen podat adekvátní cenovou nabídku, ale mohou také investorovi navrhnout optimální způsob realizace projektu s využitím BIM. To bývá předmětem tzv. plánu realizace BIM (PRB).

Obr. č. 2: Vznik plánu informačního modelování

Tento plán, ve světě často nazývaný BIM Execution Plan (BEP) nebo BIM Management Plan (BMP), který sestavuje investor spolu s dodavatelem, může být přílohou smlouvy o dílo. V něm je přesněji specifikováno, jakým způsobem budou požadavky investora naplněny.

Za tvorbu obsahu plánu realizace BIM by měl být zodpovědný dodavatel, ale v české republice s tím dodnes nejsou větší zkušenosti, a tak je třeba, aby se na jeho tvorbě aktivně podílely všechny zúčastněné strany.

Plán realizace BIM je živý dokument. Jak bude projekt postupovat do dalších fází, je třeba plán aktualizovat a zahrnovat do něj případné změny v projektu. Typicky vznikne dokument před podpisem smlouvy o dílo a i po jejím podpisu se počítá s jeho postupnou aktualizací.

Plán realizace BIM může být jednoduchým dokumentem, ale většinou se odkazuje na velké množství dalších dokumentů a příloh, které jasně specifikují jednotlivé aspekty BIM v projektu (autorská práva, standardy pro tvorbu informačního modelu, hlavni plán pro předávání informací (MIDP) apod.).

Hlavní plán pro předávání informací (Master Information Delivery Plan) vypisuje veškeré informace výstupů projektu včetně modelů, výkresů, specifikací, vybavení, harmonogramů a tabulek místností. Rozpoznává, kdy mají být informace o projektu připraveny, kým mají být připraveny a za použití jakých protokolů a postupů.

Smluvní zajištění

Po vyjasnění všech požadavků (dostatečně podrobných) a způsobu jejich dosažení (na dostatečné úrovni), může investor podepsat smlouvu o dílo s příslušným dodavatelem. Zde je vhodná konzultace s právním poradcem, neboť správné zanesení BIM do smlouvy o dílo není v české republice zcela běžné.

Vytvoření vzorových smluvní podmínek nebo smluvních vzorů pro veřejné zakázky je úkol č. 17 přílohy usnesení vlády č. 682/2017 Sb. (Opatření vyplývajících z harmonogramu Koncepce zavádění metody BIM v České republice) v gesci MPO ve spolupráci s MMR a MD, s termínem plnění 01/2019 – 12/2019.

Smlouvu je třeba koncipovat tak, aby informační model z hlediska smlouvy nebyl pouze způsobem jak dosáhnout tradičních výstupů, ale naopak aby tradiční výstupy byly vedlejšími výstupy informačního modelu. který je předmětem smlouvy o dílo.

Smlouva o dílo by se měla odkazovat na plán realizace BIM, kde jsou nutné technické a procesní specifikace. Sám model by měl být zpracován vždy v otevřeném (IFC) a nativním formátu (tj. původním, podle nástroje. ve kterém byl vytvořen). Zaujmout je také třeba stanovisko k autorským právům na model a jeho jednotlivé části.

Implementace

Stanovené principy je nutné efektivně uvést do provozu. Vzhledem k jasně definovaným standardům spolupráce spočívá tento proces v podstatě ve školení, motivaci a podpoře týmu osob, které budou určeny jednotlivými subjekty. Součástí implementace je nutné nastavení prostředí BIM (tj. softwarové aplikace a jejich propojení) tak. aby plnilo s BIM spojená očekávání.

Může docházet k různým interpretacím BIM či různým nástrojům, které lze zařadit dle míry implementace do čtyř kategorií:

  • uživatel použije model pouze pro lepší komunikaci a lepší koncept BIM ve 3D a výhody k získání zakázky; dále nepoužívá informace obsažené v informačním modelu budovy a tím neužívá plnou potenciální hodnotu BIM,

  • model je využíván pouze interně pro samotného účastníka, který však dále model nesdílí (lonely BIM – osamělý BIM). Např. architektonická firma použije vytvořený informační model budovy pouze pro vizualizaci a analýzu energie pro svého zákazníka, dále však neposkytne pro realizaci 3D model, ale pouze 2D výkresy z něj vycházející,

  • plný BIM – přístup k BIM umožňuje sdílení modelu mezi všemi účastníky a využívá jejich spolupráci k plnému využití BIM ve všech stádiích procesu,

  • účastníci modelu BIM smluvně sdílejí riziko a zisk prostřednictvím integrovaného projektu (intimate BIM – důvěrné BIM).

Nástroje zadavatele

Metoda BIM je často spojována především se softwarovými nástroji. Úspěšnost využití BIM na projektu je mnohem více závislá na lidském faktoru a změně jeho způsobu práce a především na spolupráci. Aplikace metody BIM proto vyžaduje promyšlenou změnu zavedených procesů a jejich uvedení do reálného života projektu. Softwarové nástroje jsou důležitou, ale nikoli jedinou součástí této změny (podrobně viz kapitola softwarové nástroje).

Společné datové prostředí

Výčet nutného SW může být individuální podle rozsahu projektu. Závisí na tom, zda zadavatel bude i následně stavbu provozovat a na řadě dalších aspektů. Nicméně základ, bez kterého se zadavatel nemůže obejít, je společné datové prostředí (CDE – Common Data Environment). Pokud je CDE správně zvolené, zajistí zadavateli kontrolu a řízení informací o projektu ve všech jeho fázích a zamezí jejich ztrátám.

Obr. č. 3: SW prostředí CDE

Účelem CDE je do jednoho místa (cloudové aplikace dostupné všem z webového prohlížeče) koncentrovat všechny dokumenty, komunikaci a procesy spojené s informacemi.

Tvorba metodiky pro výběr CDE zadavatelem včetně doporučení podmínek a pravidel jeho využití během celého životního cyklu stavby je úkol č. 14 přílohy usnesení vlády č. 682/2017 Sb. (Opatření vyplývajících z harmonogramu Koncepce zavádění metody BIM v České republice) v gesci MPO s termínem plnění 07/2019 – 12/2020.

Dokumenty představují všechny soubory dokumentů, obsahující doplňující informace (např. jméno pořizovatele, označení revize, stav, poznámka), které jsou určeny pro vyhledávání, filtrování či různé další pracovní postupy (systémem řízené procesy). Vždy je k dispozici historie revizí, seznam, kdo. kdy a jak s dokumentem manipuloval.

Komunikací se v rámci CDE rozumí různé typy úkolů, diskusí. požadavků na informace (RFI), požadavků na změnu. Nad tím vším jsou řízené procesy, buď pomocí pracovních postupů (work flow), nebo přímo uživateli. Zde si můžeme představit různé předávací protokoly a schvalovací procesy apod., provázané s oběma předešlými oblastmi. Vše je řízeno přístupovými právy, bez možnosti zpětně něco měnit.

Jednou z velkých výhod CDE je, že není nutné data v průběhu času někomu předávat a distribuovat, ale místo toho se zřídí nebo omezí přístup k těmto datům jednotlivým účastníkům tak jak to vyžaduje běh projektu. Výsledkem je, že při dokončení projektu má investor všechna průběžně vytvořená data projektu plně k dispozici včetně jejich historie.

Speciálním druhem dokumentu v rámci BIM je 3D model (standardně ve formátu IFC). s kterým je možné v rámci CDE aktivně pracovat (prohlížet, navazovat k jeho prvkům úkoly, dokumenty apod.).

Poznámka: Formát IFC je součástí přejatého českého systému norem (ČSN EN ISO 16739 Datový formát Industry Foundation Classes (IFC) pro sdílení dat ve stavebnictví a ve facility managementu: 2017).

Výběr dalšího software je individuální a zaměřuje se na formáty, které nejsou součástí použitého CDE. Mohou sem patřit systémy pro správu vad a nedodělků přímo ze stavby, požadavků na změny, sledování rozpočtu a prostavěnosti, sledování časového plánu projektu, případně různá „smart” (chytrá) zařízení a řešení (internet věcí, zkratka IoT – Internet of Things – tj. propojená síť fyzických zařízení umožňující vyměňovat si data).

Speciálním nástrojem, který by žádnému provozovateli budovy neměl chybět, je systém pro správu budovy (CAFM – computer aided facility management). Programový systém CAFM pro správu podpůrných činností je založený na grafickém znázornění správy prostor a zařízení. Slouží k zefektivnění podpůrných procesů a vytvoření informačních zdrojů pro rozhodování. Tento systém po úspěšném předání budovy do užívání přebírá od CDE klíčovou roli nejaktivnějšího nástroje pro práci s informacemi. CDE má však i nadále velmi důležitou roli správce aktuálních revizí všech dokumentů spojených s projektem a ty jsou zde aktualizovány i ve fázi provozu. Klíčové je, zda zadavatel bude stavbu i provozovat. Pokud ano. měl by mít k dispozici oba systémy CDE i CAFM, pokud nikoli, postačí mu pouze CDE.

Metoda Bim a dodržení rozpočtu

Metoda BIM přináší investorovi lepši kontrolu nad informačními toky v projektu, a pokud je realizována správně, umožňuje lépe pracovat s variantami, předvídat problémy a řešit je s dostatečným předstihem. Do této kategorie spadá i problematika dodržení rozpočtu (úzce spjata s jeho stanovením).

V ideálním případě by rozpočtáři (stejně jako další profese) měli být začleněni již do předinvestiční fáze projektu, aby mohli pomoci v rozhodování o jednotlivých variantách optimalizace z hlediska technologie a ekonomického dopadu přes celý životní cyklus. Odlišnosti od prvních verzí rozpočtu mohou být rychleji zpracovány, identifikovány a analyzovány – vlastnosti objektů (parametry) jsou postupně nahrazovány detailnějšími informacemi. BIM přitom funguje současně jako nástroj kontroly.

Samo nasazení BIM nestačí. Je třeba správně nastavit všechny procesy kontroly a zejména využít možností, řešit možné problémy dopředu. To přímo souvisí také se správnou alokací zodpovědností, dodržování nastavených pracovních procesů, adekvátním smluvním zajištěním projektu v rámci plánu realizace BIM.

Oceňování výstavby

Klíčovou roli při rozpočtování hraje klasifikace, která usnadňuje tvorbu cenových odhadů pro všechny fáze výstavby. Žádná dosud používaná klasifikace pro oceňování v České republice nebyla sestavována pro práci s modelem. Aby bylo možné mapování provést, je třeba určité standardizace tvorby modelu. Je to jedna z hlavních výzev pro rozpočtování v BIM.

Příloha usnesení vlády č. 682/2017 Sb. k tomu v Opatřeních vyplývajících z harmonogramu Koncepce zavádění metody BIM v České republice uvádí následující úkoly v gesci MPO ve spolupráci s MMR a MD:

Čísloúkolu  Úkol  Termín  
9  Vytvoření standardu rozsahu LOI a LOD pro jednotlivé fáze tvorby dokumentace stavby  07/18 – 06/19  
11  Vytvoření databáze požadovaných vlastností stavebních výrobků v návaznosti na připravovaný zákon o stavebních výrobcích včetně přiřazení IFC parametrů  01/19 – 12/19  
21  Stanovení jednotného datového formátu soupisu stavebních prací, dodávek a služeb  07/19 – 12/19  
22  Vytvoření metodiky pro oceňování  07/19 – 12/20  

Tab. č. 1: Vybrané úkoly Opatření k harmonogramu Koncepce

Poznámka k tabulce: LOI (Lorel of Information) je označení pro smluvenou podrobnost negrafických údajů (technických, cenových, časových apod.) jednotlivých částí modelu a použitých stavebních prvků. LOD (Level of Development) je zkratka pro smluvenou podrobnost grafických údajů jednotlivých částí modelu a použitých stavebních prvků.

Metodika BIM vnáší do standardního pojetí projektování staveb nejen třetí prostorový rozměr, ale také nepostradatelné negrafické informace o stavbě. Těmi je právě i obohaceni modelu o ekonomické informace, vázané na jednotlivé elementy modelu (rozměr BIM 5D zahrnující finance). Ekonomické informace v rámci modelu přinášejí silný nástroj pro investory při investičním rozhodování a při provozu stavby,

Rozměr BIM 5D

Co je třeba k absolutní využitelnosti metody BIM z pohledu odhadu nákladů a celého odvětví BIM 5D. Česká praxe je zvyklá pracovat se stavebním rozpočtem založeným na výčtu stavebních prací/konstrukcí, dodávek a služeb vyjádřených v položkové struktuře dle Třídníku stavebních konstrukcí a prací (TSKP). Tradiční ruční sestavování položek a výměr je ve fázi přípravy náročné.

Jednou ze tří základních oblastí BIM a CM (Cost Management) je tvorba soupisu prací a následně položkového rozpočtu pomocí informačního modelování staveb. Změna metody současně přináší i změnu obsahu těchto dokumentů.

V současnosti soupis prací vymezují obecně prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu jako součást projektové dokumentace pro provádění stavby (např. vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb). Podrobněji se věnuje položkám soupisu prací prováděcí vyhláška č. 169/2016 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Opět ve vztahu k dokumentací pro zadání stavebních prací (tzn. pro provádění stavby ve smyslu sz). Výkaz výměr je zde pouze výpočet, který je použitý při stanovení předpokládaného množství položky soupisu prací (s odkazem na dokumentaci). Pojmy cenová soustava a elektronická podoba soupisu prací jsou pojaty obecně a jejich definici vyhovuje např. soustava URS a Oborový třídník stavebních konstrukcí a prací MD ČR 2018 (OKSKP).

Klíčem pro úspěšnou implementaci BIM v cenové oblasti jsou kvalitně a detailně zpracované zadávací dokumenty, které lze zajistit jen prostřednictvím přesné smluvní dokumentace (převážně prostřednictvím příloh k SoD) mezi zadavatelem a dodavatelem modelu. Ve spojitosti s tvorbou soupisu prací se jedná primárně o Prováděcí plán BIM (BEP) a Tabulku parametrů. V těchto dokumentech se definují grafické a negrafické informace o jednotlivých elementech. Pro tvorbu národních standardů pro informační modelování se využívá zahraniční metodika LOD, doplňovaná o požadavky vyplývající z národních vyhlášek o obsahu a rozsahu projektové dokumentace.

LOD stanovuje úroveň detailu informačního modelu pro různé stupně dokumentace a tím vymezuje, jaké části konstrukcí mají být v modelu vykresleny a jaké ne. Stupnice úrovně detailu je od LOD 100 až po LOD 500. Tvorba dokumentace pro stavební povolení je v úrovni LOD 300 a pro dokumentaci k provádění stavby je verze podrobnosti LOD 400. Každé zvednutí úrovně detailu úměrně zvyšuje i náročnost a délku tvorby informačního modelu stavby. To se následně promítá do ceny za model.

Fáze LOD  Relevantní stupeň dokumentace  Způsob ocenění, účel  
LOD 100  STS – Studie stavby  Rozpočtové ukazatele stavebních objektů  
LOD 200  DUR – Dokumentace pro územní rozhodnutí  Stručný rozpočet s agregovanými položkami  
LOD 300  DSP – Dokumentace pro stavební povolení  Podrobný položkový rozpočet – standardní cenové soustavy  
LOD 400  DPS – Dokumentace pro provádění stavby  Nabídkové a výrobní kalkulace  
LOD 500  DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby  Data pro správu budovy – facility management  

Tab. č. 2: Přehled souvislostí úrovní detailů a stupně dokumentace

Vybrané vlastnosti se obvykle seskupují do dokumentu s označením Tabulka parametrů (nebo Soupis parametrů, případně Seznam parametrů).

Oddíl: svislé konstrukce – stěny

Vlastnost  Jednotka  Formát  Popis  Příklad  LOD  
200  300  400  
Třída betonu  –  TEXT  Podrobnější materiálová specifikace  C20/25 XF1     
Stupeň vyztužení  [kg/m3]  NUM  Číselná hodnota, která popisuje množství výztuže na m3 betonu  13,9     
Pevnost zdiva  [Mpa]  NUM  Pevnost zdiva v tlaku  2,15     
Pevnost malty  [Mpa]  TEXT  Pevnost malty v tlaku  M10     
Funkce  –  TEXT  Označuje, zda je prvek vnější  Vnitřní; Vnější     
Statická funkce  –  TEXT  Označuje, zda je prvek nosný   

Tab. č. 3: Příklad části Tabulky parametrů

Implementace BIM z hlediska velikost projektu

Při rozhodování investora, zda metodu BIM využít či nikoli, velikost projektu roli nehraje – nejsou důvody, kvůli kterým by bylo třeba se BIM v omezenější podobě vyhýbat a BIM se může vyplatit i pro projekty menšího rozsahu. Jakmile ale o využití BIM uvažujeme, velikost projektu hraje roli v rozhodováni o tom. jak BIM využit správně.

U standardních, menších projektů je třeba volit postup přímočařejší, zaměřit se na konkrétní přínosy a nesnažit se vytvářet velkolepé BIM bez ohledu na efektivitu. Naopak u větších projektů, stavebně i technologicky složitějších, bude možné využít i výrazně komplexnější možnosti BIM, což znamená větší potenciál, ale také určitá rizika.

Metoda BIM v menších projektech

Realizovat BIM v menších projektech je z hlediska procesů jednodušší, ale na druhé straně nelze v tomto kontextu zpravidla mluvit o komplexním BIM (tzv. big BIM). Malé projekty jsou přesně tím typem projektů, kde lze experimentovat, z BIM si vybrat jen to. co je pro konkrétní případ skutečně důležité a zavést jen ”malý BIM” (tzv. little BIM), který referuje na částečnou implementaci různých BIM nástrojů, které umožňují rozšířit standardní postupy a výstupy o další rozměry (informace). Cílem by měla být plná integrace, ale nemusí proběhnout ihned.

Vzhledem k rozsahu malých projektů je i riziko úměrně nižší a malé projekty jsou jedním ze způsobů, jak s metodou BIM zodpovědně začít.

I malý projekt však může zahrnovat složité technické systémy. V takovém případě může být nasazení BIM jediným způsobem, jak složitý systém navrhnout. Podobná situace může nastat, potřebujeme-li provést řadu technických výpočtů a simulací třeba kvůli silným požadavkům na energetická zařízení. I pro malý projekt z hlediska rozsahu může být existence modelu pro dokumentaci skutečného provedení stavby zásadní pro využití při následné obsluze a údržbě složitých systémů.

Implementace BIM v různých fázích projektu

Scénářů nasazení metody BIM do procesu realizace projektu může být nepřeberné množství a budou se lišit v mnoha ohledech: čase zapojení BIM procesů do projektu, stanovení cílů, požadavků zúčastněných stran na využití informačního modelu, typu stavby (pozemní stavby, dopravní stavby, vodohospodářské objekty, energetické objekty apod.) a jiném.

Možné scénáře musí vždy vycházet z hlavního cíle metody BIM – zrealizovat optimálně navržený projekt, který nepřesáhne původní výši investice a který lze efektivním způsobem provozovat v rámci uživatelské fáze.

Čas nasazení metody BIM do projektu v jednotlivých fázích v podstatě definuje možnosti využití BIM. Čím později metodu BIM nasadíme, tím menší benefity je schopna přinést. Představíme si možné scénáře definované hlavním cílem a časem nasazení.

Implementace BIM v úvodních fázích projektu

Vizualizovaný pohled na aktuální návrh stavby je velkým pomocníkem pro investorská rozhodování a kontrolu. Neznamená to vytvoření nezávislého tradičního modelu, ať již papírového, anebo počítačového. V případě BIM jde o pohled do právě rozpracovaných dat bez přidané pracnosti – aktuální platné informace na jednom místě. Efektivnější předáváni, poskytováni, schvalováni dokumentů a komunikaci nad projektem umožňující snadněji a z více úhlů pohledu porovnávat jednotlivé varianty návrhu a zvolit tak k danému účelu nejvhodnější, předpokládá pořídit si software pro CDE.

Smluvním zajištěním používání software pro CDE všemi partnery projektu zajistí, že je k dispozici v každém okamžiku vždy aktuální poslední verze návrhu včetně schvalovacího procesu, komunikace i historie. Vše je samozřejmě řízeno přístupovými právy včetně needitovatelného audit protokolu, který jednoznačně prokazuje, kdo. kdy a co zadal nebo změnil.

Pro vytvoření 3D modelu musí investor v poptávce správně a přesné zadat projektantovi požadovaně údaje a jeho strukturu (včetně negrafických údajů v rámci dokumentace stavby), a to pro všechny profese.

Implementace BIM v rámci zpracování projektové dokumentace

Požadavek investora na BIM by měl korespondovat s hlavním cílem – obdržet optimálně navržený projekt, který nepřesáhne stanovené parametry investice a který lze efektivním způsobem provozovat v rámci uživatelské fáze.

V této fázi vzniká základní kámen BIM. Je třeba definovat nejen krátkodobé, ale hlavně ty dlouhodobé cíle, kterých je nutné se držet napříč všemi fázemi zpracování díla. Pomocí principů metody BIM a jejich uplatnění v projektové fázi lze navrhnout a digitálně optimalizovat projekt ještě před samotnou realizací a provozem, což je více či méně podstata celého procesu.

To, do jaké míry se této možnosti využije, záleží i na použitých softwarových nástrojích, které jsou v projektové praxi využívány. Investorům jsou určeny jen některé z nich, ale vždy je pro investora výhodou, pokud se bude v softwarových nástrojích pro BIM alespoň rámcově orientovat. Pomůže to například při výběru dodavatelů nebo partnerů v projektu a při účasti na sestavování tzv. prostředí BIM. (Více o sw nástrojích v samostatné kapitole).

Jednou z úloh investora v této fázi je kontrola objednávaných prací. Pro kontrolu výsledných modelů od projektantů, lze použít volně dostupné prohlížeče nebo využít řešení nabízené projektantem. Je třeba si stanovit způsob kontroly zhotovitele a jasné podmínky autorského a technického dozoru. Je potřeba počítat s tím. že BIM modely stavby jsou obvykle poměrně velké datové soubory, které musí být předávány řízeně, nejlépe datově sdíleny. Rozhodně nepostačí jejich zasílání emailem.

Významnou roli při zadávání BIM hraje také datová i procesní standardizace. Zásadní je stanovit grafickou a informační podrobnost informačního modelu, provázanosti s 2D výstupy včetně zpracování soupisu prací, možné optimalizační a koordinační procesy a další. Stejně tak je nutné upravit formu komunikace mezi zpracovatelem a objednatelem a formu předání výsledného díla. Klíčové je. aby měl investor už v raných fázích projektu představu o užíváni stavby a dokázal svou představu správně formulovat.

Pokud se investor zaměří na dlouhodobý cíl, nemělo by být pro něj problémem investovat více prostředků do přípravné fáze. Tento krok se mu totiž významně zhodnotí nejen v realizační fázi, ale právě v provozní, kdy je míra investovaných prostředků v celém životním cyklu díla nejvyšší.

Implementace BIM v rámci zadání realizace stavby

Implementací BIM v této fázi lze získat mnoho benefitů, jako je optimální řízení výstavby, kontrolované zpracování modelu skutečného provedení, řízené změnové procesy, řízené procesy koordinace a kontroly projektu před samotnou realizací, nasazení moderních technologii, eliminace rizik a další. A samozřejmě získání modelu skutečného provedení pro následné užívání díla.

Do jaké míry tato představa bude naplněna je samozřejmě otázkou nejen na investora, ale i na zhotovitele. Každý totiž nahlíží na principy BIM spolupráce svým způsobem a každý má poněkud jiné cíle, kterým podřizuje využití metody. Tyto cíle by ovšem měly korespondovat s cílem – optimálně zrealizovat projekt, který lze efektivním způsobem provozovat v rámci uživatelské fáze. Předpokládá se přitom, že tento projekt splňuje všechny stanovené cíle metody BIM (uvedené v předchozích etapách). A právě o jejich část přicházíme v případě, pokud implementujeme metodu BIM teprve v této fázi projektu.

V této fázi je nutné definovat požadavky na zpracování a využití modelu skutečného provedení, za využití společného datového prostředí (CDE) pro sdílení všech informací (specifikovat způsob uloženi informaci, co má být součásti digitálního modelu stavby, co v dokumentech, jak mají být informace propojeny). Je třeba stanovit procesy týkající se využití BIM jak na straně investora, tak na straně zhotovitele (pokud má tendenci těchto procesů využít). S tím sice souvisí časová a finanční náročnost procesů, výsledkem je pro investora možnost sledování a využití kontrolních procesů v rámci realizace díla a ve finále obdržení průběžně zpracovávaného modelu skutečného provedení s veškerými informacemi (tzv. digitální dvojče).

Jedním z požadavků investora v této fázi je získat efektivitu a důslednost vypořádání aktivit na stavbě (sledování vad a nedodělků, různé předávací protokoly a jiné elektronické formuláře a dokumenty realizací). Mít on-line přehled a kontrolu o ještě nedodělaných i již provedených pracích; propojení a řízení informací ze stavby s ostatními útvary firmy a partnery. Představuje to pořídit si systém pro správu vad a nedodělků včetně možnosti implementovat libovolné elektronické formuláře včetně jeho mobilní aplikace. Ideálně tento systém v rámci projektu poskytnout i generálnímu dodavateli a data společně řízené a auditovaně sdílet.

Implementace BIM ke konci realizace stavby

Hlavní cíl se v této fázi v podstatě zúžil na získání modelu skutečného provedení, který bude chtít investor využít v rámci správy a údržby objektu. Model skutečného provedení musí proto, na rozdíl od dosavadní praxe, nejen přesně odpovídat skutečnému stavu realizace ale správně by měl obsahovat i veškeré potřebné informace a dokumenty potřebné pro správu a údržbu.

Je věcí smluvních podmínek, aby si investor zajistil zpracování modelu skutečného provedení opravdu tak, jak byla stavba realizována a obsahoval prvky, které bude chtít v rámci správy a údržby díla využívat. Tyto požadavky je třeba při zpracování modelu průběžně sledovat a jejich plnění vždy zpětně zkontrolovat, což u skrytých detailů, konstrukcí a zkompletovaných technologických zařízení není v závěru stavby vždy možné.

Nasazení požadavků BIM až v této fázi sice zajistí investorovi předání modelu skutečného provedení k využití pro správu a údržbu, ale o jeho vypovídající hodnotě je možné polemizovat a není možné tuto hodnotu ověřit. Podstatný k této fázi implementace je fakt, že se vlastně nejedná o plné využití metodiky BIM, která zajišťuje lepší a efektivnější spolupráci v rámci zpracování díla. Nelze tedy v pravém slova smyslu mluvit o projektu BIM.

Implementace BIM u existujících staveb

Pozornost by měla být věnována zavádění BIM v oblasti již existujících staveb, kde vlastníci (facility manažeři, správci), kteří stavbu užívají (provozují) zajišťují naplnění minimálních požadavků plynoucích dle zákonných požadavků a nad rámec právních norem zajišťují běžné rutinní činnosti. Tyto činnosti mohou být natolik zatěžující, že bez zavedení sofistikovaných CAFM systémů (Computer Aided FM – systémy pro správu majetku) je jejich řízení prakticky nemožné. Při zavedení BIM je tu naděje, že dobře proškolený vlastník/facility manažer/správce bude umět natolik využívat všech možností modelu BIM, že to pro něj již nebude jen informační model, ale nástroj informačního řízení budov.

Zavedení BIM do již existujících staveb je poměrně časově náročný proces, jehož náročnost se odvíjí od připravenosti a aktuálnosti požadovaných dat. Tento proces nelze jednoznačně časově determinovat. Záleží v prvé řadě na podkladech, na personálním obsazení klíčových osob a v neposlední řadě také na vybavení pro informační a komunikační technologie (ICT – Information and Communication Technologies).

Postup zavádění BIM

Proces zavedení BIM do již existujících staveb ovlivňuje

  • připravenost a aktuálnost podkladů,

  • personální obsazení klíčových osob,

  • vybavení ICT.

Vyjma novostaveb, kdy časový horizont od uvedení do provozu do rozhodnutí zavádění BIM není natolik vzdálený, jsou zpravidla podklady pro tvorbu BIM modelu nedostatečné, nekompletní, neaktuální nebo téměř nedohledatelné. V takovém případě se musí veškeré podklady validovat, aktualizovat resp. nově vytvořit.

Významným faktorem ovlivňující délku a plynulost procesu zavádění je lidský faktor. Požadavky na implementátory BIM jsou jednoznačně dovednost obsluhovat některý z CAD systémů, který podporuje kreslení ve 3D a BIM, a na to navazující CAFM systém, který je naopak kompatibilní s CAD systémem a lze je vzájemně propojit. Proces zavádění je znázorněn na následujícím obrázku.

Obr. č. 4: Rámcový postup při zavádění BIM u existujících staveb

Pokud hovoříme o zavádění BIM do již existujících staveb a nejedná se modelování nově vznikající stavby, užívá se též termín Building Information Management – BIMng, který už nehledá kolize mezi konstrukcemi a TZB, nehledá optimální variantu stavebně technického řešení. Předmětem je model, který vznikl na základě dat provozované a užívané stavby a jehož cílem je efektivně řídit procesy spojené se správou majetku a provozem budov.

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: