dnes je 21.9.2019
Input:

Aktuální informace - květen 2019

30.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.11 Aktuální informace – květen 2019

Ing. Bohumír Číhal

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

2.11.1 Metoda BIM

Ing.. Bohumír Číhal

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Building Information Modeling nebo Building Information Management, zkráceně BIM (český ekvivalent “informační modelování staveb“) představuje komplexní proces vytváření a správy dat o stavbě během celého jejího životního cyklu. V rámci systému BIM vzniká digitální vícerozměrný model stavby (tzv. BIM model), obsahující geometrické a popisné informace, který slouží jako otevřená databáze informací o stavbě pro její návrh, provedení, provozování a vzájemné propojení těchto etap. BIM se neomezuje pouze na budovy. Uplatní se nejen v segmentu pozemních staveb, ale také v dopravním stavitelství, vodním stavitelství i stavitelství speciálním a inženýrském stavitelství obecně.

Je třeba rozlišovat BIM jako model (určitou formu databáze) a BIM jako proces, který využívá BIM modelu za účelem výměny a sdílení informací, ale také jejich správy.

Obr. č. 1: Spolupráce účastníků na vytváření dat v rámci metody BIM

Poznámka k obrázku: Facility management (FM) je obecně multioborová disciplína, která se zabývá řízením podpůrných činností firmy, určených k zajištění a rozvoji sjednaných služeb, které podporují a zvyšují efektivitu vlastní základní činnosti. Facility manažer je řídící pracovník, který je zodpovědný za strategii facility managementu, její rozpracování do taktického zadání, zadání výběru externích poskytovatelů a kontrolu jejich výkonů.

Stavebnictví vytváří díla dlouhodobé životnosti a užitné hodnoty a je vstupním tvůrčím sektorem pro budoucí hospodářský a sociální rozvoj státu. Je tedy nutné zajímat se nejen o počáteční investici do projektu, ale klást důraz na náklady celého životního cyklu. Jedním z hlavních nástrojů, jak dosáhnout vyšší produktivity, inovativnosti a konkurenceschopnosti sektoru stavebnictví, je široké využívání informačních technologií (IT). Pro používání metody BIM je proto základní podmínkou digitalizace stavebnictví, tzv. Stavebnictví 4.0.

Princip BIM

Princip BIM je jednoduchý. Každý stavební prvek je definován nejen svými rozměrovými charakteristikami, ale velkým množstvím dalších údajů, které jsou v průběhu projektu potřeba k zajištění hladkého průběhu jeho realizace a provozu. Těmito údaji mohou být například časové parametry (kdy bude daný prvek na stavbě použit, kdy bude na stavbu dovezen, technologické přestávky atd.), finanční parametry (jaké jsou na daný prvek náklady, kolik stojí jeho oprava nebo provoz atd.), rozměrové charakteristiky detailů a návaznosti na jiné stavební prvky apod. Zatímco při použití tradičních nástrojů řízení projektů nejsou tyto informace automaticky součástí projektové dokumentace a pokud ano, jedná se většinou jen o nezávislé přílohy, v případě použití nástrojů BIM je možné všechny tyto informace implementovat do samotné projektové dokumentace a vytvořit tak konzistentní model budovy. Ten pak může v libovolné míře využít každý účastník stavebního projektu. V tomto kontextu je pro metodu BIM vhodný výše uvedený český překlad Informační modelování budovy.

BIM je často mylně spojován jmenovitě s přechodem z 2D modelování do 3D modelování. Stěžejní přínos metody BIM je však v parametrizaci jednotlivých stavebních prvků a ve vytvoření databáze informací, která o stavbě zahrnuje kompletní informace – data – od prvotního návrhu, přes výstavbu, správu stavby a případné změny po dokončení (rekonstrukce) až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavby a uvedení prostoru do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu stavby. Do této databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu.

U nasazení software BIM jde především o změnu přístupu, ideálně jde o spolupráci všech v reálném čase na jednom modelu budovy. BIM je platformou, na jejímž principu mohou vznikat nové nástroje, umožňující shromažďování, zpracování a využití dat a informací. BIM zároveň může být vnímán jako proces práce s těmito informacemi. S informací o prostorových vazbách (3D model) mohou být k jednotlivým stavebním prvkům přiřazeny další potřebné a užitečné informace. Výsledkem celého procesu je „digitální model stavby” využitelný po celou dobu životnosti stavby.

Obr. č. 2: Tvorba modelu BIM

BIM ve své podstatě zahrnuje nejen vlastní informace, ale také neméně důležitá pravidla pro jejich vytváření a zacházení s nimi. 3D model je pouze jedním z mnoha možných způsobů prezentace těchto informací. Jak uvedeme dále, vytváření pravidel a stanovení podkladů pro model BIM naráží na velké problémy v řadě oblastí a v podstatě rozhoduje o úspěšné implementaci metody.

Vkládání informací

Pro dosažení maximálního přínosu při použití metody BIM by žádná ze stran zainteresovaných v životním cyklu stavby neměla odmítat používat model BIM a měla by do něj vkládat aktuální informace, které jsou potřebné pro ostatní účastníky stavebního procesu.

Negeometrické a doplňující informace (používá se označení parametry, atributy, vlastnosti) jednotlivých prvků, z nichž je 3D model složen, mohou obsahovat konstrukční, materiálové a užitné vlastnosti, pozice v harmonogramu výstavby, jednotkovou cenu, harmonogram kontrol a výměn, investiční a provozní náklady a další. Tímto způsobem lze vytvořit model skutečného objektu, který slouží nejenom při navrhování a provádění stavby, ale rovněž při jejím provozování a udržování. 

Technickým srdcem celé metody BIM je společné datové prostředí (CDE – Common Data Environment), které v sobě zahrnuje všechny informace. Tedy nejen 3D model a jeho negeometrická data, ale i všechny další dokumenty, komunikaci mezi účastníky projektu a jejich procesy v jednotlivých fázích životního cyklu stavby.

Jak šel čas v modelování BIM

Podobně jako jiná odvětví zažívá nyní stavebnictví vlastní „digitální revoluci”, zatímco v minulosti zaznamenávalo jen velmi mírné zvyšování produktivity, odpovídající právě probíhajícímu stupni průmyslové revoluce.

Obr. č. 3: Čtyři stupně průmyslové revoluce

Principy informačního modelování jsou známy od roku 1974 a v několika posledních letech se posunuly z teoretické roviny do praxe. Zkratka BIM se používá obecněji teprve od roku 2002. Princip BIM se s využívá i v jiných oborech, než je stavebnictví. Informační modelování je s velkým úspěchem využíváno například u vývoje a stavby komplikovaných strojů (dopravní prostředky, montážní linky) nebo v oboru informačních technologií. Implementace do architektury a stavebního inženýrství je však, oproti zmíněným oborům, vzhledem ke specifičnosti stavebních projektů záležitostí velmi dlouhodobou a komplikovanou.

Vznik celého konceptu BIM je připisován společnosti Graphisoft a jejímu produktu ArchiCAD. V průběhu času se pak podobným směrem vydali i další velcí vývojáři, například společnosti Bentley Systems (Microstation) nebo Autodesk (Revit), později i specializované společnosti, poskytující vlastní dílčí nebo kompletní řešení (Tekla, Nemetschek). V současnosti je již na trhu velké množství nejrůznějších BIM nástrojů, mezi něž patří i nástroje vyvinuté stavebními společnostmi pro jejich vlastní využití.

Úrovně v modelování BIM

Základním pojmem, vypovídajícím o stavu modelování BIM, je úroveň dokumentace, modelováni a předáváni informaci ve stavebním procesu. Graficky se znázorňuje obrázkem známým jako „BIM Maturity Level” vytvořeným a publikovaným v roce 2008 Mervynem Richardsem a Markem Bewem (uvádíme ve zjednodušené formě).

Obr. č. 4: Úrovně vyspělosti informačního modelování BIM

BIM Industry Working Group v roce 2011 ustavila tyto úrovně přijímání BIM jako standard pro Velkou Británii, a postupně se stávají mezinárodním standardem:

  • Úroveň 0 (Level 0) –Tento „tradiční” způsob práce u nás dlouhodobě zakotvil. Představuje neusměrňované CAD projektování s klasickým předáváním 2D výkresů v papírové formě (případně elektronické předáváni papírových podkladů). Nástroj zde zastupuje papír jako nejpoužívanější mechanismus výměny a předáváni podkladů.

  • Úroveň 1 (Level 1) – Prolíná se zde řízené CAD ve 2D nebo 3D formátu za používání příslušných ISO norem spolu s nástroji podporujícími spolupráci a výměnu dat na základě společného datového prostředí, nejlépe na základě standardních datových struktur a formátů (tj. spolupráce založená na souborech). Komerční data jsou řízena samostatně bez integrace. Klasické 2D výkresy jsou předávané často již elektronicky. Pro architektonickou část se vyskytuji 3D informace, výstupem je však většinou jen vizualizace používaná pro prezentaci projektu. Pokud je 3D zobrazeni používáno i pro jiné účely, jedna se většinou o velké projekty a samotné použiti je limitováno na vybrané úkoly.

  • Úroveň 2 (Level 2) – Tato úroveň již posunuje využiti 3D modelu směrem k větší spolupráci, předávání podkladů a získávání vice informaci pro další etapy stavebního procesu. Objevuje se řízené 3D prostředí plně využívající nástroje BIM s přímým přístupem k integrovaným datům. Komerční data jsou řízena. Tento přístup již umožní pracovat i s 4D programovými daty (např. časová náročnost) a 5D náklady na dílčí elementy a rovněž předávat data do dalších součásti operačních systémů podniku (tj. spolupráce založená na souborech a organizovaně sdílené knihovně objektů).
    Tato úroveň předpokládá, že všichni účastnici pracuji ve 3D a případně s dalšími xD informacemi. Cely projekt by měl byt koordinován z jednoho místa (BIM manažerem) a musí byt přesně definované role a odpovědnosti jednotlivých účastníků.

  • Úroveň 3 (Level 3) – BIM úrovně 3 je v podstatě cílový stav, naplňující představy kladené pro BIM metodiku. V teto úrovni je již jasně vymezeno uloženi všech informaci centrálně pro celou stavbu. Všechny procesy jsou jasně definované a propojené, kromě odpovědnosti jsou vyřešeny i právní a autorské otázky. Plná integrace dat a procesů (IDM) je umožněna používáním webových služeb (standardů IFC/IFD) a řízena spolupracujícím modelem. Tento „integrovany BIM” (iBIM) má možnosti plně spolupracovat se stávajícími procesy všech účastníků v celém životním cyklu stavby.

Metoda BIM ve světě

Země lze obecně dělit podle míry využívání metody

  • implementace BIM probíhá,

  • BIM se reálně zvažuje,

  • BIM je naprostá novinka.

Implementace BIM probíhá ve Skandinávii (Norsko, Finsko, Dánsko), Velké Británii, v USA, Kanadě, Jižní Korei a dalších vyspělých specifických zemích.

Světový BIM leader je (kromě USA) Finsko s řadou státních pilotních projektů na rozvoj BIM již od roku 2001. Na základě úspěšných zkušeností má od roku 2007 nastaven standard s použitím BIM a na jeho základě v roce 2012 sestaven tzv. Common BIM Requirements (COBIM – obsahuje společné požadavky na jednotlivé oblasti metody BIM, od modelování výchozí situace po využití modelů ve facility managementu, se zaměřením stavebnictví).

Ve Velké Británii má BIM vládní podporu od roku 2011 a od roku 2016 je BIM vyžadován ve všech veřejných zakázkách. Francie zavedla BIM ve všech zakázkách státních i místní správy s platností od roku 2017. Naopak Německo se dlouho převážně drželo svých zavedených a spolehlivých postupů. Vzhledem k decentralizovanému systému vlády je obecné zavádění BIM pro Německo o něco složitější a pomalejší proces než v jiných zemích.

Evropská unie uznala užitečnost BIM pro veřejný sektor v roce 2014. Směrnice 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek umožnila zadavatelům v celé Evropě, aby mohli při zadávání veřejných zakázek požadovat použití BIM. Do pracovní skupiny EU pro informační modelování staveb, kterou podporuje Evropská komise, se postupně zapojily kompetentní orgány všech členských států.

Koncepce zavádění metody BIM v České republice

Digitalizace ve stavebnictví a s tím související zavádění metody informačního modelování staveb je zásadní nejen pro zvýšení výkonnosti sektoru stavebnictví, ale i pro růst celého národního hospodářství. BIM je strategický nástroj pro zvyšování nákladových úspor, produktivity, provozní činnosti, kvality staveb a infrastruktury a ochrany životního prostředí.

Usnesením vlády č. 958 ze dne 2. 11. 2016 se MPO ČR stalo gestorem pro zavádění metody Bim do praxe a dostalo za úkol zpracovat koncepci zavádění metodiky BIM v ČR a předložit ji ke schválení vládě do 31. 12. 2017.

Koncepci zavádění metody BIM v České republice schválila vláda ČR 25. září 2017 usnesením vlády č. 682. Materiál vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s Odbornou radou pro BIM a Státním fondem.

Podkladem Koncepce byly zahraniční plány pro zavádění BIM v evropských zemích (Dánsko, Velká Británie, Francie, Německo apod.), zkušenosti odborníků z praxe a Příručka pro zavádění BIM evropským veřejným sektorem (v polovině roku 2017 ji vydala EU BIM Task Group a na jejímž vzniku se MPO podílelo – viz dále).

Koncepce nastiňuje stav zavádění BIM v Evropě a v českém prostředí, uvádí klíčová témata týkající se oblasti BIM, která je nutno řešit, a obsahuje Plán postupného zavádění BIM v ČR v letech 2018–2027 včetně doporučených opatření, aby tato metoda mohla být běžně a efektivně využívána. Jedná se celkem o 38 úkolů rozdělených do sedmi tematických oblastí, z nichž každý má svého gestora (určený resort), který za plnění daného úkolu zodpovídá. Kromě ministerstva průmyslu a obchodu se jedná zejména o ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo vnitra, ministerstvo financí, ministerstvo kultury, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo dopravy, ministerstvo zemědělství a Český úřad zeměměřický a katastrální.

Oblast  Úkoly  Gesce  Termín  
Základní organizační opatření  1  MPO  07/17 – 12/17  
Pilotní projekty  2-4  MPO+členové vlády  07/17 – 06/21  
Základní technická opatření  5-16  MPO+MF+MK  07/17 – 12/20  
Problematika veřejných zakázek  17-23  MPO+MMR  01/19 – 12/21  
Povolovací procesy  24-28  MPO+MMR  01/19 – 12/20  
Geografické informační systémy  29-31  MPO+MV+ČUZK  01/21 – 12/27  
Vzdělávání/Propagace/Osvěta  31-38  MPO+MŠMT+  01/18 – 12/24  

Tab.č. 1: Tématické oblasti úkolů Koncepce BIM

Klíčovým termínem uváděným v materiálu je začátek roku 2022, odkdy je plánováno uložení povinnosti použití metodu BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce financované z veřejných rozpočtů (včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace), se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít i řídicí, metodickou a kontrolní roli nad celým komplexem přípravy, zavádění a používání BIM i při koordinaci se zahraničím (EU BIM TG). Ministr průmyslu a obchodu bude jedenkrát ročně informovat vládu ČR o stavu plnění Koncepce, první zpráva měla termín do 31. října 2018 (viz dále).

Seznam technických norem – Příloha 2 Koncepce

Poznámka: Koncepce obsahuje seznam norem k 30. 6. 2017 vč. některých názvových nepřesností. Uvádíme aktualizaci k 30. 4. 2019.

  • ČSN ISO 29481-1 (730122) Informační modely staveb - Manuál pro předávání informací - Část 1 (2018). Tato norma nahradila ČSN ISO 29481-1 z února 2014.

  • ČSN EN ISO 29481-2 (730122) Informační modely staveb - Manuál pro předávání informací - Část 2: Rámec pro interakce (11/2017). Tato norma nahradila ČSN ISO 29481-2 z dubna 2017.

  • ČSN EN ISO 16739 (730100) Datový formát Industry Foundation Classes (IFC) pro sdílení dat ve stavebnictví a ve facility managementu (2017). Obsahuje pouze anglický originál.

  • ČSN ISO 12006-2 Budovy a inženýrské stavby - Organizace informací o stavbách - Část 2: Rámec pro klasifikaci (5/2017). Tato norma nahradila ČSN ISO 12006-2 z února 2014.

  • ČSN ISO 12006-3: 2014 byla zrušena a nahrazena ČSN EN ISO 12006-3 (730101).

  • ČSN EN ISO 12006-3 (730101) Budovy a inženýrské stavby - Organizace informací o stavbách - Část 3: Rámec pro objektově orientované informace (2017).

  • ČSN ISO 16757-1 (730112) Datové struktury pro elektronické katalogy výrobků pro technická zařízení budov - Část 1: Pojmy, architektura a model (2017).

  • ČSN ISO 22263 (730102) Organizace informací o stavbách - Rámec pro správu informací o projektu (2014). Obsahuje pouze anglický text a českou titulní stranu.

  • ČSN ISO 16354 (730111) Obecné zásady pro znalostní a objektové knihovny (2014). Obsahuje pouze anglický text a českou titulní stranu.

Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) vydala v roce 2018 dokumenty ISO 19650-1 a ISO 19650-2 – Organizace a digitalizace informací o budovách a inženýrských projektech, včetně informačního modelování budov (BIM) - Správa informací pomocí informačního modelování budov. Ty poskytují rámec pro správu informací prostřednictvím spolupráce s využitím BIM. Příloha 2 Koncepce avizuje jejich české vydání:

  • prEN ISO 19650-1 Information management using building information modelling - Part 1: Concepts and Principles (v přípravě).

  • prEN ISO 19650-2 Information management using building information modelling - Part 2- Delivery phase of the assets (v přípravě).

Význam metody BIM pro stavební praxi v ČR

Přínosy BIM shrnuje předkládací zpráva Rady vlády pro stavebnictví České republiky ke Koncepci.

Obr. č. 5: Míra ovlivnění změn a jejich nákladů během životního cyklu stavby

BIM je možností, jak lépe definovat požadavky na výslednou stavbu, transparentně elektronicky kontrolovat průběh stavby v jejích jednotlivých fázích, snadněji zhotovovat nezávislé posudky, minimalizovat vícenáklady při provádění staveb a zajistit lepší dostupnost podkladů a ekonomičtější provoz státem spravovaného majetku.

Všeobecně návrh stavby zpracovaný formou BIM modelu umožňuje zvýšení efektivity stavební výroby, kvalifikované a transparentní zadávání a hodnocení veřejných zakázek, zvýšení kvality projektové dokumentace, snížení chybovosti a odstraňování kolizí jednotlivých profesí, úsporu stavebních materiálů a snížení stavební pracnosti, zajištění dostupnosti relevantních informací o stavbě a v nich použitých stavebních výrobcích, zefektivnění správy dat a sjednocení datové základny, zvýšení bezpečnosti a životnosti staveb, zefektivnění řízení projektu, plnění požadavků na snižování energetické náročnosti budov.

Očekávaným přínosem je také modernizace a inovace postupů při procesu evidence a standardizace agendy staveb v oblasti veřejné správy, příprava podmínek pro budoucí digitalizaci agend povolovacích procesů staveb a zlepšení komunikace mezi veřejnou správou a účastníky stavebního procesu. Příspěvek k elektronizaci veřejných zakázek a podpora e-Governmentu (informace z BIM modelu lze využít také pro systémy prostorových dat pro veřejnou správu) jsou pak přirozeným důsledkem používání BIM, stejně jako podpora udržitelného růstu a inovací či upřednostnění kvality namísto ceny a elektronizace.
Úspora díky použití metody BIM, dle průzkumů provedených v zahraničí, činí 20 % z celkových nákladů za celý životní cyklus stavby. Mimo jiné investor používající BIM získá kontrolu ve všech fázích projektu (zvýšení transparentnosti), kvalitně zpracovaný model (má kladný vliv na rozhodování a řízení změn – přesnější kalkulace investičních i provozních nákladů), dojde ke snížení rizik spojených s přenosem informací (a tím i času a nákladů) a provázání projekční a stavební činnosti s provozováním a správou majetku (od návrhu až po demolici).

Obr. č. 6: Rozvržení nákladů během životního cyklu stavby

BIM přináší největší úspory při správě majetku. S ohledem na skutečnost, že většina nákladů životního cyklu stavby spadá až do období jejího užívání, schopnost snížit náklady na provoz stavby je, kromě pozitivních vlivů na investiční fázi, velice silným argumentem, proč systém BIM používat. Vlastníka a dlouhodobého uživatele stavby zajímají nejen provozní náklady, ale také kvalita, trvanlivost, snadná údržba a energetická efektivnost provozu objektu.

BIM model se stává bohatým zdrojem informací pro Facility Management a pro provozní fázi projektu, protože data mají společný formát a v modelu jsou jednotně ukládány informace o všech zařízeních/částech stavby (záruční listy, návody použití, atd.).  Systém dokáže upozornit na aktuální termíny pravidelných oprav, revizí či kontrol u každého objektu, včetně umístění technologického uzlu. Nutná je však informovanost a vzdělávání těch, kteří mohou data z BIM modelu nejlépe využít.

Výhodou je, že s informačním modelem stavby lze na navrhované stavbě simulovat různé situace, pracovat s variantami a docílit tak ve výsledku optimalizovaného návrhu, který bude navržen v duchu zásad šetrného stavebnictví. Využívání metody BIM pro výstavbu nových či provoz stávajících staveb tak napomáhá docílit vysokých úspor z hlediska energií i stavebních materiálů a snížit ekologický dopad stavby na životní prostředí.

Informace o plnění Koncepce 2018

První Informaci o plnění Koncepce BIM, která hodnotí průběh jejího plnění v období říjen 2017 – srpen 2018 a popisuje aktuální stav realizace k 31. 8. 2018, projednala vláda 12. 12. 2018.

Realizaci opatření vyplývajících z harmonogramu Koncepce BIM zajišťovalo MPO ve spolupráci Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), a to prostřednictvím České agentury pro standardizaci (agentura ČAS). Agentura ČAS je příspěvková organizace ÚNMZ, založená 1. 1. 2018 v rámci působení MPO.

V rámci agentury ČAS, resp. jejího Odboru koncepce BIM jsou vytvářeny standardy, metodiky, návody a doporučení k vybraným opatřením Koncepce BIM, které budou konzultovány se zástupci široké odborné veřejnosti, včetně hledání optimálního způsobu začlenění do běžné praxe (normy, vyhlášky, doporučení či případně náměty na změny v legislativě). Bylo vytvořeno 6 pracovních skupin, jejichž členy jsou zástupci MPO a experti se zkušenostmi z oblasti BIM získanými z praxe v ČR i v zahraničí.

Označení  Název pracovní skupiny  
PS01  Pilotní projekty  
PS02  Zadávání, projektové řízení a smlouvy  
PS03  Datové standardy a informační požadavky  
PS04  Podklady pro oceňování  
PS05  Vzdělávání, propagace  
PS06  Terminologie a normy  

Tab. č. 2: Seznam pracovních skupin v agentuře ČAS

Podařilo se zahájit realizaci všech úkolů, jejichž zahájení bylo plánováno v první polovině roku 2018, a některé další již v předstihu. Bylo rozpracováno 22 z celkových 38 opatření. Byla navázána spolupráce s většinou gestorů opatření (podle přílohy UV 682/2017). Současně byla také zahájena součinnost s odbornými organizacemi i vzdělávacími institucemi. Zástupci MPO a agentury ČAS zorganizovali odborné semináře a vystupovali na konferencích týkajících se tematiky BIM. Na podzim 2018 bylo naplánováno spuštění webu www.KoncepceBIM.cz, jehož cílem je umožnit diskuse a poskytovat informace k naplňování úkolů plynoucích z Koncepce zavádění metody BIM v ČR.

Sledované období bylo hodnoceno jako úspěšné. V dalším období bude rozhodující spolupráce resortů na plnění stanovených úkolů a finanční, personální i věcná podpora zavádění metody BIM ze strany vlády.

Portál Koncepce BIM

Portál KoncepceBIM.cz byl spuštěn do ostrého provozu v říjnu 2018. Je administrovaný Českou agenturou pro standardizaci (ČAS), konkrétně odborem Koncepce BIM. V současné etapě obsahuje informace o pracovních skupinách (k 04/2019 ne zcela aktuální) a jejich členech, pilotních projektech a online interaktivní dokument Koncepce zavádění metody BIM, s možností pro registrované uživatele komentovat jednotlivé části a doporučení.

Obr. č. 7: Portál KoncepceBIM.cz

V další etapě se plánuje vytvoření sekce pro střední školy, blogu a kalendáře pořádaných akcí včetně online přihlašování skrze web. Odborná veřejnost dostává možnost se na portálu registrovat a aktivně se tak podílet na procesu implementace metody BIM do českého stavebnictví.  Výstupy agentury ČAS týkající se plnění úkolů Koncepce BIM, budou uveřejněny na tomto webu a registrovaní uživatelé budou mít možnost se k nim vyjádřit.

Příručky metody BIM

V rámci informační kampaně k zavádění metody BIM vydávaly organizace, zainteresované v jejich jednotlivých oblastech u nás i v rámci EU, praktické příručky, jejichž stručnou anotaci uvádíme v časovém uspořádání data vydání.

BIM Příručka (2013)

První českou BIM Příručku vydala roce 2013 Odborná rada pro BIM o.s. za účelem propagace a popularizace metodiky BIM. Příručka uvádí základní představení metodiky informačního modelování budov a význam metody BIM pro změny procesů ve stavebnictví.

Autoři vycházeli z poznatku, že přes obecně dobře známý pojem je jeho obsah často zahalen množstvím nejasností a zkreslen marketingem prodejců jednotlivých nástrojů pro modelování staveb a to především tím, že kromě manuálů k SW není dostupná česky psaná literatura na toto téma.

Příručka není detailním návodem na práci metodou BIM, ale poskytla základní vysvětlení a rámec pro další publikace, které budou řešit konkrétní oblasti metodiky BIM. Příručka uvádí zahraniční zkušenosti s metodou BIM států jež vyžadují u veřejných zakázek povinně uplatňovat.

Důležitým nástrojem v tomto směru je možnost soutěžit na náklady na celý životní cyklus stavby a pro veřejné zakázky maximálně využívat elektronických komunikačních kanálů. Je třeba zajistit, aby stanovené požadavky nebyly považovány za diskriminační, ale naopak za pozitivní pro rozvoj trhu a výslednou kvalitu dodávaných staveb a stavebních prací.

Příručka EU BIM Task Group (2017)

Příručku pro zavádění informačního modelování staveb evropským veřejným sektorem (Handbook for the introduction of Building Information Modelling by the European Public Sector) vypracovala Pracovní skupina EU pro BIM (EU BIM Task Group), která je finančně podporována Evropskou komisí a sdružuje zástupce organizací veřejného sektoru z 21 zemí EU, včetně zástupců MPO ČR.

Cílem příručky, vydané v červenci 2017, je poskytnout podporu vládám a veřejným zadavatelům převést stavebnictví do digitálního věku a nejširším přijetím a uplatňování příručky přispět k vytvoření otevřeného jednotného světového digitálního stavebního trhu.

Příručka reaguje na rostoucí požadavky na vlády a veřejné zadavatele, aby stimulovali hospodářský růst a konkurenceschopnost při současném zajišťování získání náležité hodnoty za veřejné prostředky prostřednictvím širšího zavádění metody BIM. Jako účinný nástroj podpory této zásadní změny ve stavebním sektoru dokument doporučuje vládní politiky a metody zadávání veřejných zakázek.

Příručka mj. předpokládá, že digitalizace stavebnictví s využitím metody BIM povede do roku 2025 k ročním celosvětovým nákladovým úsporám, a to:

  • ve výši 13–21 % v etapách stavebního projektu (od vzniku záměru přes návrh a realizaci stavby);

  • ve výši 10–17 % v provozní fázi stavby.

České stavebnictví má zatím nízkou úroveň digitalizace, proto u nás očekáváme vyšší úspory, a to kolem 20 % nákladů za celý životní cyklus stavby.

BIM Příručka pro investory 2018

Příručku vydala Odborná rada pro BIM, z.s. (CzBIM) v roce 2018. Záměrem příručky bylo objasnit a popsat metodu BIM pro investory. Vysvětlit pojmy a také nastolit základní otázky, které by si měl investor položit, než začne po svých jednotlivých partnerech požadovat BIM. Do této situace se dostane veden záměrem získání vyšší kvality a efektivity, dobře míněnými radami, inspirovaný ze zahraničí či jen veden mediální kampaní.

Bim však není jen jeho výtvor, nebo převzetí úspěšného cizího projektu. BIM je potřeba sestavit pro každý projekt samostatně, zadat jej a smluvně zajistit u všech partnerů podílejících se na jednotlivých fázích projektu. Jedinečnost každého projektu v kombinaci s individuální a v podstatě neopakovatelnou skladbou partnerů činí ze zavedení BIM do praxe velmi komplexní komunikační úkol.Investor je iniciátorem, tvůrcem záměru, prvním i posledním článkem řetězce. Investor komunikuje se všemi účastníky stavebního procesu. K tomu mu příručka napovídá například:

  • co musí změnit, znát a naučit se,

  • na koho se může obrátit,

  • jaký tým si má kolem sebe vytvořit,

  • jaká data má od ostatních požadovat,

  • jaké typy softwarových nástrojů potřebuje,

  • co je potřeba do zavedení BIM investovat a další.

Překážky zavádění metody BIM

Problematika BIM je v současné době často diskutované téma. A jako každá novinka má své zastánce i odpůrce. Jak jsme uvedli, zavedení metody BIM je složitý, dlouhodobý proces v něm se stanovené postupné kroky musí vypořádat s řadou překážek, z nichž některé představujeme:

  • Náklady na implementaci (Software a trénink) – potřeba nakoupit příslušný software a hardware a proškolit zaměstnance v jeho používání.

  • Rozsah vyžadované změny kultury – nutné změny v organizační kultuře, které nové procesy sebou přinášejí, nejsou omezeny pouze na finanční sféru, ale přinášejí též flexibilitu a proměnlivost lidi v organizaci i v používání systémů.

  • Další konkurenční paralelní iniciativy – kromě trvalého sledování a přizpůsobování se neustálým legislativním změnám se jedna i o aktivity vycházející z nových enviromentálních požadavků (na úseku zlepšeni nakládání s odpady, zvýšení energetické efektivnosti budov a staveb apod.).

  • Poruchy v řetězci investičního procesu – aby mohl být celý proces BIM úspěšně integrován, je nezbytná kvalifikovaná spolupráce architektů s klienty, hlavními dodavateli, subdodavateli a výrobci staveních dílů, stejně tak jako s dalšími členy celého dodavatelského řetězce. Vyžaduje to, aby všichni v úvahu přicházející tohoto procesu byli „BIM gramotní”.

  • Rezistence ze strany zaměstnanců a problém ICT gramotnosti (ICTinformační a komunikační technologie) – nastane zejména tehdy, jestliže zaměstnanci pociťují, že nedostali patřičné školeni a/nebo že nova technologie může ohrozit jejich zaměstnanost.

  • Právní nejistota – zahrnuje jednak oblast vlastnických práv (vč duševního vlastnictví a autorských práv k SW produktům) a pravidla, jakým způsobem budou doplněny smluvní vztahy (vč. dopadů na jurisdikci, práce virtuálních týmů, daně, pojištění) a také obecné záměry vládní politiky. Složitá je otázka bezpečnosti důvěrných dat ve vztazích mezi informačními systémy na počítačích a e-procurementem (oblastí elektronické komerce). Je-li pohlíženo po právní stránce na BIM model jako na „produkt”, vyvstává i otázka rizik spojených s odpovědností za produkt, která dosud nemá jednoznačné řešení (záruka na neomezenou dobu, vzdaní se práva... ?).