Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Nezbytné úpravy a stavební příspěvek, údržba staveb, opatření na sousední nemovitosti

29.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.12.2 Nezbytné úpravy a stavební příspěvek, údržba staveb, opatření na sousední nemovitosti

Ing. Bohumír Číhal

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Nezbytné úpravy

Nezbytné úpravy jsou známy z předchozího stavebního zákona, avšak současný stavební zákon značně změnil jak důvody jejich nařízení, tak možnost a podmínky, kdy tak lze učinit. Podle ustanovení § 137 odst. 1 SZ může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy vlastníkovi stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku

  • jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením,

  • jimiž se odstraní jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,

  • jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra),

  • v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

  • spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba vybaví sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,

  • k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,

  • spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo zastaveno,

  • jimiž se zajistí bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby,

  • jimiž se zajistí ochrana architektonického a archeologického dědictví.

Uvedené důvody platí přiměřeně i pro terénní úpravy a zařízení podle stavebního zákona.

I když důvody byly proti dřívější zákonné úpravě rozšířeny, pozměňovacími návrhy zákona v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně a jejich schválením byla nakonec možnost nařízení nezbytných úprav výrazně omezena. Podle ustanovení § 137 odst. 3 může stavební úřad nařídit tyto nezbytné úpravy v případě, že stavba (nebo zařízení) je povolena, ale není postavena a užívána v souladu s podmínkami povolení stavebního úřadu. V tomto případě je zřejmé, že se jedná o nesystémovou úpravu, protože v takovém případě je stavební úřad povinen zahájit z moci úřední především jiná řízení, například řízení o odstranění stavby postavené v rozporu se stavebním povolením nebo ohlášením a ověřenou projektovou dokumentací, řízení sankční apod.

Nezbytné úpravy stavby (nebo zařízení), která byla realizována podle povolení (popř. ohlášení) stavebního úřadu a je v souladu s tím i užívána (na základě kolaudačního rozhodnutí, souhlasu stavebního úřadu s užíváním nebo na základě kolaudačního souhlasu), může stavební úřad nařídit jen v případě „prokazatelně významného ohrožení” (neříká se kterého z veřejných zájmů) a za „náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly”. Co se rozumí pod pojmem újmy vlastníka a jak za ni stanovit náhradu, zákon nevysvětluje ani neodkazuje na jiné předpisy. I když prokázání významného ohrožení určitého veřejného zájmu bude pro stavební úřad náročné, pak prokázání újmy vlastníka a stanovení náhrady za ni bude v praxi téměř nereálné. Tato úprava prokazuje, že ochraně vlastnických práv byla zákonodárcem dána jednoznačně přednost před veřejným zájmem.

Procesně je postup v řízení o nezbytných úpravách v podstatě stejný jako byl v dřívějším stavebním zákoně. Není-li pro nařizovanou nezbytnou úpravu nutno zpracovat projektovou dokumentaci, případně dodat jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení nezbytné úpravy a v rozhodnutí stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení. V opačném případě, kdy nezbytná úprava vyžaduje projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad nejprve vlastníku stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny jejich pořízení a předložení ve stanovené přiměřeně dlouhé lhůtě. Stavební úřad musí vlastníka upozornit, že pokud uloženou povinnost nesplní, opatří potřebné podklady na jeho náklad.

Změnou proti postupu podle předchozího zákona je povinnost stavebního úřadu, aby s rozhodnutím o pořízení projektové dokumentace současně rozhodl o poskytnutí zálohy stavebního příspěvku na úhradu nákladů na pořízení této dokumentace a o podmínkách jejího vyplacení. I v tomto případě bude stavební úřad postaven před obtížný úkol, který nepatří do jeho působnosti – zjišťovat možný rozsah dokumentace a ceny projektových prací.

Po opatření projektové dokumentace, popř. též jiných podkladů, postupuje stavební úřad běžnými procesními postupy podle správního řádu a vydá rozhodnutí, kterým nařídí provedení nezbytných úprav podle předložených podkladů. Novou úpravou je také povinnost vlastníka stavby nebo stavebního pozemku oznámit stavebnímu úřadu ukončení prací spojených s nezbytnými úpravami.

Stavební příspěvek

Stavební příspěvek má v novém stavebním zákoně jiný charakter, než tomu bylo dříve, kdy jeho poskytnutí bylo možností nikoli povinností a vzhledem k omezeným finančním prostředkům obcí, nebyl téměř vyplácen. Podle ustanovení § 138 stavebního zákona lze stavební příspěvek poskytnout vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku na provedení vybraných z výše uvedených nařízených nezbytných úprav (písm. c až i), nebo na provedení nezbytných opatření podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Stavební příspěvek lze tedy poskytnout z výčtu ustanovení § 137 odst. 1 SZ na tyto nařízené nezbytné úpravy:

  • jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra),

  • v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

  • spočívajících v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úprav, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,

  • k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,

  • spočívajících v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo zastaveno,

  • jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby,

  • jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví.

Nárok na stavební příspěvek se tedy netýká nejběžnějších případů závad, kterými se má docílit, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením, anebo jimiž se odstraní jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby.

Na poskytnutí stavebního příspěvku je právní nárok, ale vlastník stavby nebo stavebního pozemku, na němž byly nezbytné úpravy nařízeny, o něj musí požádat. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav. V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a musí obsahovat specifikovanou výši nákladů na tyto úpravy. Pro tuto žádost není stanoven prováděcím předpisem žádný formulář.

Stavební úřad je povinen kontrolovat provedení nařízených prací a ověřovat přiměřenost fakturovaných částek, proto je v žádosti nezbytné věnovat potřebnou pozornost stanovení požadované výše příspěvku. Je to důležité zejména také proto, že stavební příspěvek nelze poskytnout na tu část prací, kterými je v souvislosti s nařízenými nezbytnými úpravami nutno provést i další práce zhodnocující nemovitost. Stavební zákon rovněž nepřipouští uhrazení nákladů na práce, jimiž se nařízenými nezbytnými úpravami odstraní závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností vlastníka, stanovených stavebním zákonem či jiným právním předpisem. Další překážkou vyplacení stavebního příspěvku podle stavebního zákona je možnost zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav nebo na zpracování projektové dokumentace podle zvláštních právních předpisů, např. podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

O poskytnutí stavebního příspěvku vydává stavební úřad rozhodnutí, v němž stanoví výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí (účastníkem řízení je pouze žadatel). Stavební příspěvek poskytuje v penězích prostřednictvím banky stavební úřad; výjimkou je pouze případ úprav nařízených podle SZ § 137 odst. 1 písm. c), tzn. nařízených v zájmech obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, kdy jsou náklady hrazeny Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra.

Obsahové náležitosti rozhodnutí o poskytnutí příspěvku stanoví prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí, jímž stavební úřad poskytuje stavební příspěvek, obsahuje kromě obecných náležitostí rozhodnutí upravených SprŘustanoveními § 68 a § 69 správního řádu

  • označení rozhodnutí, kterým byly nařízeny nezbytné úpravy,

  • účel, na který se stavební příspěvek poskytuje, ze kterého musí být zřejmé, že jde o náklady na provedení nařízených nezbytných úprav,

  • výši příspěvku a způsob jeho poskytnutí,

  • název a sídlo banky, jejímž prostřednictvím bude příspěvek vyplácen,

  • termíny a způsob kontroly provedených prací na místě a ověřování přiměřenosti fakturovaných částek,

  • podmínky pro vyplácení příspěvku.

Údržba stavby

Provádění řádné údržby dokončené stavby je základní povinností jejího vlastníka. Stavební zákon je vědom významu udržovacích prací a napříč územními a stavebními řízeními se snaží plnění jejich povinnosti usnadnit. Podle SZustanovení § 79 odst. 5 stavebního řádu udržovací práce nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas a podle ustanovení§ 97je nelze omezit nebo zakázat ani územním opatřením o stavební uzávěře.

Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. c) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou. U ostatních udržovacích prací na stavbě postačí, podle ustanovení § 104odst. 1, ohlášení stavebnímu úřadu. K ohlášení udržovacích prací stavebník připojí, podle ustanovení § 105, dokumentaci obsahující technický popis jejich provedení. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, stavebník přikládá k ohlášení udržovacích prací požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.

Povinnost řádné údržby stavby stanoví vlastníku ustanovení § 139 SZ a kontrolu nad jejím dodržováním má stavební úřad. Pokud stavební úřad při kontrolní prohlídce zjistí, že stavba není řádně udržována, vyzve jejího vlastníka ke zjednání nápravy s uvedením konkrétních udržovacích prací a stanoví mu pro to přiměřenou lhůtu. Pokud vlastník stavby výzvu ve stanovené lhůtě nesplní, stavební úřad mu provedení těchto prací nařídí rozhodnutím. Podle předchozího stavebního zákona stavební úřad nařídit údržbu stavby mohl. Na rozdíl od toho podle současného stavebního zákona tak v určitých případech ve veřejném zájmu učinit musí.

Vyzvat k provedení udržovacích prací i nařídit je lze jen ve veřejném zájmu. K tomu je třeba připomenout, že pro účely kontrolní činnosti stavebního úřadu se veřejným zájmem rozumí požadavky uvedené v § 132 odst. 3 stavebního zákona. Ve vztahu k údržbě stavby se veřejným zájmem rozumí zejména požadavek, aby stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty, aby se při užívání stavby předcházelo důsledkům náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo, aby byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Udržovací práce je vlastník stavby povinen provádět na své náklady. Stavební zákon dále stanoví nájemcům bytů a nebytových prostor povinnost umožnit provedení nařízených udržovacích prací.

Stavební zákon umožňuje stavebnímu úřadu u staveb určených k užívání veřejností nařídit jejich vlastníkům předložení časového a věcného plánu udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení. Tím, že tento plán sestaví a předloží stavebnímu úřadu, budou vlastníci těchto staveb určitým způsobem „nuceni” k provádění plánované údržby stavby a stavební úřad zase bude mít možnost v případě potřeby stanovit kontrolní prohlídky těchto staveb v termínech vztažených k předloženému plánu.

Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě

Opatření na sousední nemovitosti

Pro vytvoření podmínek k provedení nařízených nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací, ale i pro provádění nebo odstraňování staveb nebo zařízení je často nutné na omezenou dobu použít sousední pozemek nebo stavbu. Proto stavební zákon ustanovení § 141obsahuje úpravu, podle níž lze těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, nařídit, aby umožnili provádění těchto prací z jejich nemovitosti.

K tomuto postupu přikročí stavební úřad v případě, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. I v případě vydávaného nařízení předpokládá stavební zákon určitou součinnost vlastníků sousedních nemovitostí použitím formulace „umožnili” toto provádění, na rozdíl od zcela pasivní role v dřívější právní úpravě, kdy toto provádění „trpěli”.

Stavební zákon poněkud nadbytečně uvádí, že účastníkem řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny.

Použití sousední nemovitosti

Řízení podle ustanovení § 141 stavebního zákona může stavební úřad zahájit jak na žádost stavebníka, tak z moci úřední. Žádost o vydání opatření na sousedním pozemku nebo stavbě bude třeba odůvodnit jednak prokazatelnou nutností použití sousední nemovitosti pro provedení či odstranění stavby nebo nařízených stavebních prací, jednak neúspěšností jednání s vlastníkem sousední nemovitosti. Je proto třeba, aby stavebník způsob provádění stavby ze sousední nemovitosti s vlastníkem sousední stavby nebo pozemku předem projednal, a to konkrétním návrhem řešení, tzn., o jaké práce se bude jednat, rozsah záboru, jak dlouho budou prováděny, popř. jak při tom bude zajištěna ochrana sousední nemovitosti apod. Podklad pro toto jednání by měl připravit projektant nebo zhotovitel stavby, pokud jím není stavebník sám.

V případě, že se stavebník s vlastníkem sousední nemovitosti na provádění stavby z jeho pozemku nebo stavby dohodne, není třeba ze strany stavebního úřadu žádný úkon. V opačném případě, kdy k dohodě nedojde, je třeba požádat stavební úřad o vydání rozhodnutí. Jak nutnost použití sousedního pozemku nebo stavby, tak neúspěšnost jednání s jejím vlastníkem je třeba prokázat.

Stavební zákon ukládá osobě, v jejíž prospěch byla povinnost umožnit provedení prací ze sousedních pozemků nebo staveb uložena, povinnost při provádění prací co nejméně rušit užívání sousedních pozemků nebo staveb a zajistit, aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je tato osoba povinna uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu. Při případném porušení této povinnosti stavební zákon odkazuje na postup podle obecných právních předpisů o náhradě škody, tzn. že se věc musí řešit mimo stavební úřad (většinou soudně).

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: