Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, vyklizení stavby

26.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.12.1 Neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, vyklizení stavby

Ing. Bohumír Číhal

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Postup SZ při nařizování neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací obsahují ustanovení § 135 § 136 stavebního zákona. Charakter prací je zřejmý již z názvu, takže je zřejmé, že se nejedná o běžné případy, ale vždy o takový stav stavby, který je nebo může být nebezpečný, resp. ohrožující život nebo zdraví osob nebo zvířat. Ke zjištění tohoto stavu slouží kontrolní prohlídky, které stavební úřad provádí mj. v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby a může je provést též u nařízených udržovacích prací a u odstraňované stavby.

Předem je třeba připomenout, že odstranění stavby nařizuje stavební úřad v různých případech podle různých postupů. Podle ustanovení § 92 Územní rozhodnutí stanoví stavební úřad v územním rozhodnutí u staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti v rozhodnutí lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území. Z vůle vlastníka lze stavbu odstranit na základě opatření stavebního úřadu k ohlášení tohoto záměru podle ustanovení § 128 stavebního zákona, popřípadě na základě povolení k odstranění stavby, pokud tak stavební úřad stanoví.

Z moci úřední stavební úřad podle ustanovení § 129 stavebního zákona nařídí odstranění

  • stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby,

  • stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním (v tomto případě je za určitých podmínek možno požádat o dodatečné povolení stavby),

  • Stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176 odst. 5 (chráněné částí přírody, archeologické nálezy),

  • stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla provedena, není-li vlastník stavby znám,

  • stavby prováděné nebo provedené podle rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, které bylo pravomocně zrušeno, a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení

  • dočasné stavby, u které uplynula stanovená doba jejího trvání.

V uvedených nařízeních stavebního úřadu o odstranění stavby se nejedná o bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osoba a zvířat.

Neodkladné odstranění stavby

O jiný případ se ale jedná, když stavba svým závadným stavem ohrožuje životy osob nebo zvířat tím, že hrozí zřícením, tzn., že jde o stav akutního nebezpečí. V tom případě stavební úřad postupuje podle ustanovení § 135 odst. 1 stavebního zákona, nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby a zabezpečí její odstranění. Odvolání proti rozhodnutí neodkladného odstranění stavby nemá odkladný účinek.

Nařízené odstranění stavby je její vlastník povinen zajistit oprávněným stavebním podnikatelem. Zákon pamatuje i na případy, kdy je vlastník stavby nečinný a hrozí nebezpečí z prodlení. V tomto případě musí stavební úřad zabezpečit odstranění závadné stavby sám, a to prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k tomu odborně vybaven. Obec má zpravidla kontakty na stavební podnikatele s oprávněním k provedení různých staveb, s nimiž se smluvně dohodne i na provedení nařízeného odstranění stavby. Stavební úřad má navíc oprávnění takovému podnikateli odstranění závadné stavby nařídit. V těchto případech uhradí stavebnímu podnikateli náklady na odstranění stavby obec, která je stavebním úřadem (pokud se vlastník stavby s tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů), a tyto náklady pak na vlastníkovi stavby vymáhá. Zákon zcela jednoznačně stanoví, že náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby nese vlastník stavby.

Nutné zabezpečovací práce

Obdobný postup stanoví stavební zákon pro nutné zabezpečovací práce, nařízené ustanovením § 135 odst. 2. Postupuje se tak u staveb, které svým špatným technickým stavem ohrožují zdraví a životy osob nebo zvířat, ale není je nutné neodkladně odstranit. Zabezpečovací práce mají většinou provizorní charakter pro zajištění stavby do doby, než bude provedena řádná oprava nebo změna stavby. Stejně jako v předchozím případě, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí nutné zabezpečovací práce stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven. I zde platí, že nutné zabezpečovací práce může stavební úřad stavebnímu podnikateli nařídit a i postup s úhradou nákladů je stejný. Případnému odvolání proti rozhodnutí o nařízení neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací, nebo i vyklizení stavby zákon odejmul odkladný účinek.

O stavu závadné stavby se musí stavební úřad vždy přesvědčit na místě kontrolní prohlídkou, kterou však v těchto případech omezí jen na zjištění skutečného stavu stavby, který musí být podrobně zaznamenán v protokolu z jednání. Kromě protokolu by měl stavební úřad také opatřit další důkaz pro následné rozhodnutí, obvykle fotografie či videozáznam. Této kontrolní prohlídky se na výzvu stavebního úřadu zúčastní vlastník stavby a její konání se oznámí i dalším účastníkům řízení.

Účastníci řízení

Podle ustanovení § 142 stavebního zákona je účastníkem řízení podle ustanovení § 135 (týká se i § § 137§ 139 a § 140) osoba, která má vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo může být rozhodnutím přímo dotčeno.

Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací nařízení stavebního úřadu.

Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být nařízeno provedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací podle ustanovení § 135 odst. 3, a oprávněná osoba podle živnostenského zákona, které bylo nařízeno provedení vyklizovacích prací podle ustanovení § 140 odst. 2.

V případech uvedených řízení z moci úřední, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poněkud jiná zákonná úprava, pokud jde o občanskoprávní námitky, než je tomu např. ve stavebním řízení. Podle § 142 odst. 4 stavebního zákona uplatní-li účastník řízení námitku občanskoprávní povahy, o které stavební úřad nemůže rozhodnout na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, a jde o řízení, kde hrozí nebezpečí z prodlení, učiní si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne ve věci. Namítajícího účastníka řízení ale poučí o právu uplatnit námitku u soudu, rozhodnutí však bez prodlení vydá.

Vlastníci závadných a zchátralých staveb jsou často obtížně dostupní nebo se jednání se stavebním úřadem vyhýbají. Stavební zákon proto umožňuje stavebnímu úřadu nařídit odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací, popř. vyklizení stavby, i bez předchozího projednání s jejím vlastníkem.

Ústní příkaz k odstranění stavby

V případě, kdy jsou závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat (superakutní nebezpečí), může stavební úřad podle § 136 neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby nařídit i ústně při kontrolní prohlídce. Řízení je v daném případě omezeno na nezbytné zjištění skutečného stavu a jeho podchycení v protokolu, který musí být především důkazem o splnění zákonem stanovených podmínek pro ústní nařízení odstranění stavby.

Protokol

O průběhu kontrolní prohlídky závadné stavby musí stavební úřad podle ustanovení § 136 odst. 2 vždy pořídit protokol. Tento protokol, který obsahuje zjištěné skutečnosti má mít podle stavebního zákona náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu. Stavební zákon je zde opět formulován nepřesně. Správní řád v ustanovení § 143 požaduje, aby každý účastník obdržel písemné potvrzení o ústním vyhlášení rozhodnutí (nikoli protokol). Toto potvrzení musí obsahovat podle ustanovení § 67 odst. 3 SprŘ výrokovou část rozhodnutí (tzn. co je předmětem řízení), právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení tzv. hlavních účastníků řízení (ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu), vč. jejich identifikace, dále lhůtu ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě také jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání není třeba, protože stavební zákon odkladný účinek odvolání přímo vylučuje. Potvrzení má mít i formální úpravu podle správního řádu, tzn. označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je možno nahradit doložkou „vlastní rukou” nebo zkratkou „v. r.” u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou „Za správnost vyhotovení:” s uvedením jména, příjmení a podpisu osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí. Z uvedeného vyplývá, že výše zmíněný protokol bude muset obsahovat nejen zjištění stavu stavby, ale také další náležitosti, aby vyhověl požadavkům na potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí. Tento protokol mají obdržet podle stavebního zákona účastníci kontrolní prohlídky. Pokud se bude jednat o více účastníků, nastane problém s vyhotovením potřebných kopií protokolu. Požadavek, aby všichni účastníci řízení obdrželi protokol, je na rozdíl od obdobné úpravy pro vyklizení stavby stanoven jaksi navíc a v podstatě zbytečně, protože SZ poslední větou ustanovení § 135 odst. 2je stanoveno, že písemné vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí doručí stavební úřad účastníkům řízení bez zbytečného odkladu dodatečně.

Oprávnění k výše uvedeným postupům dává stavebnímu úřadu zákon ve veřejném zájmu v případech, kdy je nezbytné ochránit život nebo zdraví osob a zvířat, a kdy je tedy nutno jednat bez průtahů. V těchto případech stavební zákon upřednostňuje ochranu života nebo zdraví osob a zvířat před ochranou vlastnického nebo jiného práva k předmětné stavbě, popř. pozemku.

Vyklizení stavby

Vyklizení stavby stavební úřad nařídí podle ustanovení § 140 stavebního zákona v případě, že závadami na stavbě jsou bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat a dále v případě, že má být nařízeno neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce. Osobám zdržujícím se v takové stavbě stavební úřad nařídí, aby ji neprodleně vyklidily (tzn. nejen opustily). Pokud jsou ve stavbě zvířata, nařídí podle okolností též jejich vyvedení. To však může nařídit osobě, která to je schopna zajistit, proto se obvykle bude jednat o jinou oprávněnou osobu, než o tu, které nařídí odstranění přenosných věcí nebo i částí stavby a zařízení, které je možné bez ohrožení života a zdraví osob ze stavby vyjmout.

Zvláštní právní předpisy upravující vyklizování staveb pro bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob nejsou dotčeny. Jedná se o zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Pro nařízení vyklizení stavby je vždy nezbytné ověření stavu stavby kontrolní prohlídkou. Pokud stavební úřad nařizuje dle SZ vyklizení stavby a hrozí nebezpečí z prodlení, omezí řízení na zjištění stavu stavby a na vydání ústního nařízení vyklizení. V daném případě se jedná o ústně vyhlašované rozhodnutí, které na rozdíl od úpravy § 136 stavebního zákona je v § 140 stavebního zákona lépe upraveno. O výsledku zjištění kontrolní prohlídkou se sepíše protokol, který bude mít náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu, ale nepředává se účastníkům prohlídky. Následně vyhotovené písemné vyhotovení rozhodnutí o nařízení vyklizení stavby stavební úřad doručí vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby, vyklizující osobě a obci dodatečně, ale bez zbytečného odkladu.

Přístřeší

Na rozdíl od předcházejícího stavebního zákona je v současném zákoně přesněji upraven další postup v případě vyklizení bytů nebo místností sloužících k bydlení. Pro osoby, jimž bylo nařízeno tyto prostory vyklidit, stavební zákon ukládá zajistit alespoň přístřeší, a to v součinnosti s obcí, která je k tomu povinna na základě výzvy stavebního úřadu. Přístřeším se podle občanského zákoníku rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.

Vstupy na pozemky a do staveb

V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, které nastalo v souvislosti s přípravou a prováděním neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může oprávněná úřední osoba podle ustanovení § 172 odst. 2stavebního řádu vstoupit na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka. O tom musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a musí uvést důvody, které k tomu vedly.

Přestupky

Přestupky účastníků stavebních řízení upravuje Část třetí, Hlava V stavebního zákona.

Podle ustanovení § 179odst. 1 se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako vlastník stavby dopustí přestupku tím, že neprovede

  • nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu,

  • nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu,

  • nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu,

  • nařízenou údržbu stavby nebo ji provede v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu.

Podle ustanovení § 179 odst. 2 se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník zařízení dopustí přestupku tím, že

  • neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu (výjimka: pokuta do 200 tis. Kč),

  • neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu,

  • neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu,

Za uvedené přestupky lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

Odpovědnost stavebního podnikatele, kterému bylo rozhodnutím stavebního úřadu nařízeno provedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací podle ustanovení § 135 odst. 3, a oprávněné osoby podle živnostenského zákona, které bylo nařízeno provedení vyklizovacích prací podle ustanovení § 140 odst. 2, uvedená hlava V stavebního zákona neřeší. Stavební zákon pouze vylučuje odkladný účinek rozhodnutí.

Jedná se však o rozhodnutí správního orgánu podle správního řádu, jímž se v určité věci prohlašuje, že jmenovitě určená osoba má stanovené povinnosti. Nesplnění tohoto rozhodnutí je důvodem k zahájení řízení z moci úřední podle ustanovení § 46 SprŘ. Vykonatelné rozhodnutí z tohoto řízení je exekučním titulem, na jehož základě se vydává exekuční výzva nebo exekuční příkaz.

Trestní odpovědnost

V této oblasti stavebního zákona se pohybujeme v situaci, kdy se jedná přímo o ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat. Nařízení stavebního úřadu na tuto skutečnost jmenovitě určené osoby přímo upozorňuje. Nesplnění tohoto nařízení proto přímo zakládá též vysoký stupeň trestní odpovědnosti.

Trestní odpovědnost v tomto případě upravuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, např. v ustanovení § 147 takto: Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví proto, že porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona. Přitom, aby se jednalo v tomto případě pouze o nedbalost, jeví se pro pachatele problematické prokázat podmínku v ustanovení § 16 trestního zákoníku, že nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl.

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: