Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, vyklizení

9.7.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.12.1 Neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, vyklizení

Ing. Jitka Kylarová

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Postup při nařizování neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací obsahuje § 135 a 136 stavebního zákona. Charakter prací je zřejmý již z názvu, takže je jasné, že se nejedná o běžné případy, ale vždy o takový stav stavby, který je nebo může být nebezpečný, resp. ohrožující život nebo zdraví osob či (nově) zvířat.

Předem je třeba připomenout, že odstranění stavby nařizuje stavební úřad v různých případech podle různých postupů. Z vůle vlastníka lze stavbu odstranit na základě opatření stavebního úřadu k ohlášení tohoto záměru podle § 128 stavebního zákona, popřípadě na základě povolení k odstranění stavby, pokud tak stavební úřad stanoví. Z moci úřední stavební úřad podle § 129 stavebního zákona nařídí odstranění stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby, dále stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním (v tomto případě je za určitých podmínek možno požádat o dodatečné povolení stavby), stavby u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176 odst. 5 a stavbu nelze zachovat, a dočasné stavby, u které uplynula stanovená doba jejího trvání. V uvedených nařízeních stavebního úřadu o odstranění stavby se nejedná o přímé ohrožení života nebo zdraví osoba a zvířat.

Neodkladné odstranění stavby

O jiný případ se ale jedná, když stavba svým závadným stavem ohrožuje životy osob nebo zvířat tím, že hrozí zřícením, tzn. že jde o stav akutního nebezpečí. V tom případě stavební úřad postupuje podle § 135 odst. 1 stavebního zákona a nařídí vlastníku stavby její neodkladné odstranění. Zákon je ve svých formulacích značně nejednotný, a to nejen v této části. Zatím co v § 135 odst. 2, který se týká zabezpečovacích prací, a v § 136, který se vztahuje na stavby, které bezprostředně hrozí zřícením, uvádí, že se jedná o ohrožení „života a zdraví“ (zde je nelogicky použita spojka „a“ místo „nebo“), tak v havarijním případě zákon v § 135 odst. 1 uvádí pouze ohrožení „života“. Ve všech případech by se však mělo jednat o „život nebo zdraví“.

Nařízené odstranění stavby je její vlastník povinen zajistit stavebním podnikatelem. Zákon pamatuje i na případy, kdy je vlastník stavby nečinný a hrozí nebezpečí z prodlení. V tomto případě musí stavební úřad zabezpečit odstranění závadné stavby sám, a to prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k tomu odborně vybaven. Obec obvykle má kontakty na stavební podnikatele, s nimiž uzavírá smlouvy k provedení různých staveb, takže se smluvně dohodne i na provedení nařízeného odstranění stavby, avšak stavební úřad má oprávnění odstranění závadné stavby stavebnímu podnikateli nařídit. V těchto případech uhradí stavebnímu podnikateli náklady na odstranění stavby obec, která je stavebním úřadem (pokud se vlastník stavby s tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů), a tyto náklady pak na vlastníkovi stavby vymáhá. Zákon zcela jednoznačně stanoví, že náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby nese vlastník stavby.

Nutné zabezpečovací práce

Obdobný postup zákon stanoví pro nutné zabezpečovací práce. Postupuje se tak u staveb, které svým špatným technickým stavem ohrožují zdraví nebo životy osob nebo zvířat, ale není je nutné neodkladně odstranit. Zabezpečovací práce mají většinou provizorní charakter pro zajištění stavby do doby, než bude provedena řádná oprava nebo změna stavby. Stejně jako v předchozím případě, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí nutné zabezpečovací práce stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven. I zde platí, že nutné zabezpečovací práce může stavební úřad stavebnímu podnikateli nařídit a i postup s úhradou nákladů je stejný. Případnému odvolání proti rozhodnutí o nařízení neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací, nebo i vyklizení stavby zákon odejmul odkladný účinek.

O stavu závadné stavby se musí stavební úřad vždy přesvědčit na místě kontrolní prohlídkou, kterou však v těchto případech omezí jen na zjištění skutečného stavu stavby, který musí být podrobně zaznamenán v protokolu z jednání. Kromě protokolu by měl stavební úřad také opatřit další důkaz pro následné rozhodnutí, obvykle fotografie či videozáznam. Této kontrolní prohlídky se na výzvu stavebního úřadu zúčastní vlastník stavby a její konání se oznámí i dalším účastníkům řízení.

Účastníci řízení

Podle § 142 stavebního zákona jsou účastníky řízení podle § 135 (a dále i podle § 137, 139 a 140) osoby, které mají vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo může být rozhodnutím přímo dotčeno. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky těchto řízení, jen pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací nařízení stavebního úřadu. Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být nařízeno provedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací podle § 135 odst. 3, a oprávněná osoba, které bylo nařízeno provedení vyklizovacích prací podle § 140 odst. 2. V případech uvedených řízení z moci úřední, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poněkud jiná zákonná úprava, pokud jde o občanskoprávní námitky, než je tomu např. ve stavebním řízení. Podle § 142 odst. 4 stavebního zákona uplatní-li účastník řízení námitku občanskoprávní povahy, o které stavební úřad nemůže rozhodnout na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, a jde o řízení, kde hrozí nebezpečí z prodlení, učiní si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne ve věci. Namítajícího účastníka řízení ale poučí o právu uplatnit námitku u soudu, rozhodnutí však bez prodlení vydá.

Vlastníci závadných a zchátralých staveb jsou často obtížně dostupní nebo se jednání se stavebním úřadem vyhýbají. Stavební zákon proto umožňuje stavebnímu úřadu nařídit odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací, popř. vyklizení stavby, i bez předchozího projednání s jejím vlastníkem.

Ústní příkaz k odstranění stavby

V případě, kdy jsou závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat (superakutní nebezpečí), může stavební úřad podle § 136 neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby nařídit i ústně při kontrolní prohlídce. Řízení je v daném případě omezeno na nezbytné zjištění skutečného stavu a jeho podchycení v protokolu, který musí být především důkazem o splnění zákonem stanovených podmínek pro ústní nařízení odstranění stavby.

Protokol

O průběhu kontrolní prohlídky závadné stavby musí stavební úřad vždy pořídit protokol. Tento protokol má mít podle stavebního zákona náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu (§ 143 správního řádu). Stavební zákon je zde ale opět formulován nepřesně. Správní řád v § 143 požaduje, aby každý účastník obdržel písemné potvrzení o ústním vyhlášení rozhodnutí (nikoli protokol). Toto potvrzení musí obsahovat podle § 67 odst. 3 správního řádu výrokovou část rozhodnutí, tzn. co je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení tzv. hlavních účastníků řízení (§ 27 odst. 1 správního řádu), vč. jejich identifikace, dále lhůtu ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě také jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání není třeba, protože stavební zákon odkladný účinek odvolání přímo vylučuje. Potvrzení má mít i formální úpravu podle správního řádu, tzn. označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je možno nahradit doložkou „vlastní rukou“ nebo zkratkou „v. r.“ u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou „Za správnost vyhotovení:“ s uvedením jména, příjmení a podpisu osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí. Z uvedeného vyplývá, že výše zmíněný protokol bude muset obsahovat nejen zjištění stavu stavby, ale také další náležitosti, aby vyhověl požadavkům na potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí. Tento protokol mají obdržet podle zákona účastníci kontrolní prohlídky. Pokud se bude jednat o více účastníků, nastane problém s vyhotovením potřebných kopií protokolu. Požadavek, aby všichni účastníci řízení obdrželi protokol, je na rozdíl od obdobné úpravy pro vyklizení stavby stanoven jaksi navíc a v podstatě zbytečně, protože hned následující větou je stanoveno, že písemné vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí doručí stavební úřad účastníkům řízení bez zbytečného odkladu dodatečně.

Oprávnění k výše uvedeným postupům dává stavebnímu úřadu zákon ve veřejném zájmu v případech, kdy je nezbytné ochránit život nebo zdraví osob a zvířat, a kdy je tedy nutno jednat bez průtahů . V těchto případech stavební zákon upřednostňuje ochranu života nebo zdraví osob a zvířat před ochranou vlastnického nebo jiného práva k předmětné stavbě, popř. pozemku.

Vyklizení stavby

Vyklizení stavby stavební úřad nařídí podle § 140 stavebního zákona v případě, že závadami na stavbě jsou bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat a dále v případě, že má být nařízeno neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce. Osobám zdržujícím se v takové stavbě stavební úřad nařídí, aby ji opustily. Pokud jsou ve stavbě zvířata, stavební úřad nařídí jejich vyvedení, to však může nařídit osobě, která to je schopna zajistit, proto se obvykle bude jednat o jinou osobu, než o tu, které například nařídí provedení nutných zabezpečovacích prací. Pokud je to možné a bezpečné, lze nařídit i vyklizení přenosného vybavení stavby.

Pro nařízení vyklizení stavby je vždy nezbytné ověření stavu stavby kontrolní prohlídkou. Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, stavební úřad omezí řízení na zjištění stavu stavby kontrolní prohlídkou a na vydání ústního nařízení vyklizení. V daném případě se jedná o ústně vyhlašované rozhodnutí, které na rozdíl od úpravy § 136 stavebního zákona je v § 140 stavebního zákona lépe upraveno. O výsledku zjištění kontrolní prohlídkou se sepíše protokol, který bude mít náležitosti potvrzení o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu, ale nepředává se účastníkům prohlídky. Následně vyhotovené písemné vyhotovení rozhodnutí o nařízení vyklizení stavby stavební úřad doručí vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby, vyklizující osobě a obci dodatečně, ale bez zbytečného odkladu.

Přístřeší

Na rozdíl od předcházejícího stavebního zákona je v novém zákoně přesněji upraven další postup v případě vyklizení bytů nebo místností sloužících k bydlení. Pro osoby, jimž bylo nařízeno tyto prostory vyklidit, stavební zákon ukládá zajistit alespoň přístřeší, a to v součinnosti s obcí, která je k tomu povinna na základě výzvy stavebního úřadu. Přístřeším se podle občanského zákoníku rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: